Za 7 let, co se pohybuji v blogerském světě, jsem se už setkala s nespočtem spoluprací. Ať už to byly spolupráce přímo moje, anebo ty, které jsem viděla u ostatních. To není nic, čím bych se chtěla jakkoliv chlubit. Je to něco, čímž se snažím říct, že si myslím, že jsem už zvládla posbírat nějaké zkušenosti. Zkušenosti, které bych ráda nějakým způsobem také předala dál…
Nejednou se mi stalo, že jsem se, co se spoluprací týče musela začít smát. Důvody byly různé. Někdy jsem u někoho viděla spolupráci už na první pohled výhodnou jen a jen pro firmu a říkala si, jak na to ten člověk sakra mohl přistoupit. Jindy jsem zase zahlídla něco absolutně nekorespondujícího s ostatním obsahem, který daný člověk tvoří… No, podnětů ke smíchu jsem už viděla víc než dost. A kolikrát jsem taky přemýšlela, jestli to vlastně není spíš k pláči.
Nerada bych se ale dnes zaměřovala na spolupráce ze strany blogerů, ty nyní úplně vynecháme. Do hledáčku si vezmeme pouze firmy, respektive jejich PR oddělení. Ráda bych vás seznámila se 3 věcmi, které se mi opravdu staly. 3 věcmi, které považuji za neprofesionální a zkrátka dost mimo. 3 věcmi, kterých by se firmy měly rozhodně vyvarovat. A jak jinak než 3 věcmi, které mě rozesmály.
Špatné zacílení
Za předpokladu, že bych se věnovala marketingu a měla oslovit nějakého blogera či blogerku ke spolupráci, úplně nejdříve by mě zajímaly 2 faktory – počet čtenářů/sledujících daného člověka a jeho zaměření.
Pokud bych totiž zastupovala začínající firmu, která zatím může přijít “jen” s nabídkou barteru či uspořádání soutěže, nebudu logicky oslovovat někoho, kdo má 50 tisíc sledujících. Jestliže bych to totiž udělala, mohla bych čekat buď odmítnutí, nebo v horším případě vůbec žádnou reakci. Zkrátka a dobře, soudnost je na místě.
Druhým faktorem je to, na co se daný člověk zaměřuje. Vyrábí-li má firma hračky pro děti, mojí cílovou skupinou jistě nebude šestnáctiletá fashion blogerka. Stejně tak pokud hledám někoho, kdo napíše recenzi na několik mých rtěnek a očních stínů, food blogerka nebude vhodnou adeptkou k oslovení.
Špatné oslovení
Věřte, nebo ne, ale tohle se mi skutečně stalo, a jak jsem později úplnou náhodou zjistila, nebyla jsem jediná. Ne, pokud mail začíná slovy “Dobrý den, Lenko”, nabídnu opravdu nepřijmu, i kdyby byla sebelákavější. Proč? Mám totiž svou hrdost, která mi to nedovolí.
Těžko říct, zda mám nějaké právo radit, ale pokud dovolíte, milé firmy, jednu malou radu bych měla. Hromadné maily možná šetří čas, tedy za předpokladu, že používáte skryté kopie a nevloudí se vám do nich právě nějaké jméno, není ale nad personalizované maily. Opravdu, adresáta mnohem více potěší a zvyšují šanci, že vaše nabídka bude přijata.
Špatná komunikace
Tohle je docela obecný pojem, který toho může zahrnovat spoustu. Z mých zkušeností je to například špatný pravopis a gramatika. Někomu by to možná nevadilo, u mě firma okamžitě klesá a ztrácí profesionalitu. Dále pak dlouhé prodlevy mezi jednotlivými maily. Ano, opravdu mi vadí, když jen pouhé domluvení spolupráce trvá týdny nebo dokonce měsíce. A v neposlední řadě také to, když sama firma vlastně neví, co chce vykomunikovat. Když už mě někdo oslovuje s nějakou nabídkou, očekávám, že ví, co nabízí, a nečeká, že to celé vlastně tak nějak vymyslím já. Opačným extrémem je, když firma vymyslí vše, a to striktně a nekompromisně, a není ochotná přistoupit na žádné upravení podmínek ze strany blogera.
Máte zkušenosti s blogerskými spolupracemi a něčím podobným? S čím jste se v rámci tohoto tématu setkali vy, ať už jako bloger, firma, nebo čtenář?
6 comments
Určitě souhlasím ve velkém s tím zaměřením. Přijde mi, že určité nabídky by se měly vyhodnocovat spíše jako spam, protože někdy až není možné, jaké nabídky spolupráce chodí :) Oslovení a gramatiky si všímám v jakýchkoliv komunikacích, tudíž i v nabídkách spolupráce.
Lucka Stefani
Úplne najhoršie čo podľa mňa firma môže urobiť, je práve spomínané zameranie blogu. A druhá najhoršia vec, ktorú môže firma urobiť je, že spolupracuje naraz v obrovským množstvom blogerov a tak na mňa jej produkty vyskakujú doslova z každého blogu – to ma ako potencionálnu zákazníčku naozaj odrádza a rovnako ani z pozície blogerky by som v prípade, že by ma na túto spoluprácu oslovili tiež, nebola zrovna nadšená (nechcem byť rovnaká a mať rovnaký obsah ako 30 ďalších blogerok). Občas mám pocit, že firmy sa majú ešte veľa čo učiť o spolupráci s blogermi, obzvlášť u nás na Slovensku. A kupodivu koľkokrát to malé firmy zvládajú omnoho lepšie, než nejaké veľké značky, ktoré sa ani neobťažujú s nejakou personalizáciou a rovno všetkým pošlú rovnaký balíček, čo na tom, že blondíne zašlú produkt pre brunetky, slečne so snedou pokožkou pošlú najsvetlejší make-up, tej, ktorá má suchú pleť pošlú krém pre mastnú pleť a naopak…
Ano, obrovské kampaně, kdy všude vidím to stejně, mi taky vadí, jen jsem se součástí ještě nikdy naštěstí nestala, proto to v článku nezmiňuji. Naneštěstí to je něco, co bloger samotný není schopný ovlivnit, pokud se přímo nezeptá, kolik dalších lidí dostalo stejnou nabídku (což je za mě trošku na hranici slušnosti). A souhlasím i s tím, že malé firmy kolikrát spolupráce zvládají mnohem líp!
Super článek, jen nesouhlasím s bodem špatného oslovení.
Lidi ve firmě taky nemají moc čas, tak proč nestačí, že mění jméno nahoře v oslovení.
Popravdě nikoho z firmy Váš blog moc osobně většinou nezajímá a jde mu jen o marketing. Vy si na druhou stranu můžete přilepšit. Je to přeci jen win-win. Člověk z firmy Vám nebude podlézat, jen aby s Váma navázal spolupráci. Buď máte zájem a přilepšíte si nebo ne. Je jedno v jaké formě přijde email s nabídkou.
Moc to podle mě řešíte. Lidive firmě nemaj stovky hodin aby se zajímalo o Váš blog a textem Vám podlezaly. Navíc, když takto musí obepsat dalších 20 blogerek.
Ono je jasné, že lidi v PR jsou kolikrát vážně časově vytížení a jejich primárním zájmem je právě marketing. Na druhou stranu si ale myslím, že nějaký zájem z jejich strany by tam měl být, i v zájmu firmy, kterou zastupují, protože pak se vyhnou bodu, který jsem zmínila jako první, tedy špatnému zacílení. Nestojím vůbec o to, aby mi někdo podlézal, pokud to tak náhodou vyznělo, a vystačím si bohatě i s tím, když člověk, který mě kontaktuje, napíše alespoň mé jméno. Ovšem opravdu už jsem se setkala i s množstvím mailů, kdy bylo vidět, že se daný člověk zajímá a něco o mém blogu ví a přitom šlo o dost velké agentury. V téhle věci se zřejmě neshodnem, ale rozhodně děkuju za názor, víc pohledů na věc je vždycky přínos :)
Zajímalo by mě, co firma od spolupráce čeká, pokud osloví blogera, se kterým její produkt vůbec nesouvisí. Už mi přišly nabídky, které mě překvapily a u kterých jsem netušila, jak ke mně zabloudily. Přišly mi jako rozeslané bez rozmyslu.