GERMANY | Dresden (2017)

Protože léto je nejlepší čas pro většinu cest a výletů, začala jsem už koncem června plánovat, že navštívím Drážďany. Nápad vyrazit zrovna tam jsem vlastně dostala už loni, ale neuskutečnila jsem jej, až do minulého týdne. Pojďte se tedy teď se mnou podívat do Drážďan – saského města plného architektonických skvostů…

Samozřejmě jsem do Drážďan nechtěla vyrazit jen kvůli památkám, ale také kvůli nákupům. Zároveň jsem nechtěla jet jen tak na vlastní pěst – bez průvodce. Hledala jsem proto na internetu něco, co by spojovalo obojí. Nejprve mě napadl Slevomat. Zájezdy do Drážďan, které vyhovovaly mým požadavkům, tam najdete, za dobré ceny. Nakonec jsem ale našla něco, co mi celkově vyhovovalo víc – Primarklovers.cz. Pak už jen zbývalo najít parťáka, který pojede se mnou. A protože moje máma je poslední roky také jako moje nejlepší kamarádka a chtěla jsem jí delší dobu někam vytáhnout a udělat jí radost, volba byla jasná.

Tato cestovka se specializuje jen na Drážďany. Vše o nich najdete přehledně na jejich stránkách. Pokud se s nimi rozhodnete jet, záleží jen na vás, jestli chcete vystoupit z autobusu na začátku nákupní zóny a celý den jen nakupovat, nebo jet až do historického centra a před nákupy absolvovat zhruba hodinu a půl dlouhou prohlídku s průvodcem, která je v ceně zájezdu. Tuto možnost jsme zvolily i my. Vezmeme to ale pěkně popořadě. O půl osmé ráno jsme vyjížděli autobusem od pražského hlavního nádraží.

Continue Reading

ITALY random

Byla polovina června, téměř konec únavného školního roku, který se zdál snad nekonečný, a tak přišel čas vyrazit někam za teplem, mořem a hlavně spoustou relaxu. Naší destinací se stal sever Itálie, konkrétně letovisko Lido di Spina v provincii Ferrara…

Nejdříve nás ale čekala čtrnáctihodinová cesta autobusem. Upřímně, cestování miluju včetně „procesu“ dostávání se na dané místo. Mám hrozně ráda cesty vlakem, autem i právě autobusem, ale čtrnáct hodin už je pro mě hrozně moc a rozhodně bych upřednostnila letadlo. A to si nemyslím, že bych byla nějak zhýčkaná. Každopádně pozitivní bylo, že jsme jeli v noci a ráno okolo půl deváté jsme byli na místě.

Naše ubytování se nacházelo v kempu Mare e Pineta. Doteď přemýšlím, jak bych ten kemp vlastně popsala. Bylo to takové město ve městě. Restaurace, obchod s oblečením a suvenýry, kadeřnictví, posilovna, bazén, chatky, stany a mobilhomy, ve kterých jsme strávili týden i my. Nutno ještě říct, že jsme jeli s cestovkou, jejíž jméno je Sona tour. Musím říct, že ubytování nás všechny příjemně překvapilo.

A hned první večer, i když šíleně unavení po cestě, jsme si dali procházku po pláži při překrásném západu slunce. Pro západy slunce mám slabost obecně, natož pak u moře, kde je ta atmosféra vždycky ještě o něco krásnější. Ostatně posuďte sami, jak krásná tamější pláž byla.

Continue Reading

ITALY | Ravenna (2017)

Jedním z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii je Ravenna, hlavní město provincie Emilia-Romagna. V letech 402-476 sídlo římských císařů a hlavní město Západořímské říše, později součást Byzantské říše. Dnes město se spoustou památek zapsaných na seznamu UNESCO, přístavem, ačkoliv leží ve vnitrozemí, sídlo arcibiskupa a místo, kam jsme se se dvěma kamarádkami rozhodly vyrazit úplně naslepo…

„Nechceme být odkázané jen na výlety s naší cestovkou, vyzkoušíme si italskou linkovou dopravu,“ řekly jsme si s Bětkou a Terkou (o kterých jste se už mohly dočíst v minulých článcích) a vyrazily jsme do Ravenny. Z města, ve kterém bylo naše ubytování, jezdí do Ravenny přímý autobus několikrát denně. Kvůli čím dál většímu horku, které v Itálii panovalo, jsme se rozhodly vyrazit hned ráno. Autobus měl jet 8:56, ve skutečnosti přijel několik minut po deváté. Italové zkrátka mají čas, o tom jsme se ostatně přesvědčily už v minulých dnech našeho pobytu například v restauracích a nijak nás to už nepřekvapovalo. Důležité bylo, že autobus vůbec přijel, my jsme si u řidiče koupily lístky, zaradovaly se z klimatizace a volných míst k sezení a jely jsme.

Po zhruba půlhodinové cestě jsme vystoupily na hlavním autobusovém nádraží v Ravenně. Tak nějak odhadem, jak to máme ve zvyku, jsme se vydaly směrem, kterým jsme tušily, že by mohlo ležet centrum. Překvapivě nás ani tentokrát naše intuice nezklamala, došly jsme nejprve do parku Giardini Pubblici, kde se nachází planetárium, a z něj jsme kolem státní školy přešly na náměstí Via di Roma. Tam stojí Muzeum umění, Mezinárodní centrum pro dokumentaci a kostel Santa Maria in Porto.

Na jih od kostela najdeme bránu s názvem Nuovo považovanou za jednu z nejkrásnějších. V Ravenně je podobných bran celkem asi sedm a tato rozhodně není jediná, kterou jsme potkaly. Jsou to pozůstatky ravennských středověkých hradeb, původně byly vstupem do města.

Continue Reading

ITALY | San Marino (2017)

Stát ve státě, doslova. San Marino, celým názvem Nejvznešenější republika San Marino, je ze všech světových stran obklopeno Itálii a žije zde jen zhruba jen 32 tisíc obyvatel, přesto je jedním z nejbohatších států na světě. Hlavní město stejného názvu leží na svahu hory Monte Titana. A právě tam jsme se rozhodli vyrazit, zlákaní vyprávěním o neskutečně levném alkoholu a šíleném množství obchodů s krásnými kabelkami…

Do San Marina jsme dorazili ve čtyři hodiny odpoledne po cestě autobusem, která trvala zhruba hodinu a půl na jih od místa našeho ubytování. Už když jsme se blížili k městu, a kvůli jeho poloze jeli soustavně do kopce, fascinoval nás výhled na okolí. Ten byl ve finále na místě ještě daleko daleko úžasnější. Přijeli jsme po ulici Via del Voltone, z autobusu vystoupili na parkovišti P2Bus a vydali se na procházku městem.

Po chvilce cesty jsme, stejně jako tři dny zpátky v Benátkách, usoudili, že bude lepší se rozdělit, než jít pospolu, navíc, když nás na výlet do San Marina, vyrazilo ještě daleko víc, než do Benátek. A tak jsme uličky města vyšly prozkoumávat s mojí parťačkou Terkou.

První z největších zážitků v San Marinu nás potkal jen pár minut po příjezdu. Je známé, že do San Marina přijíždí každoročně hodně Čechů, ovšem když nás začal majitel jedné z tamních restaurací lákat dovnitř téměř plynulou češtinou, vyrazilo nám to dech. Celkově jsme během celého odpoledne všichni zjišťovali, že čeština není v San Marinu žádným neznámým jazykem, ačkoliv nikdo už ji tam neovládal tak jako zmíněný pán v první restauraci.

Šly jsme s Terkou mírně do kopce po Viale Federico D’urbino, Piazzale Lo Stradone a Via Piana, kde jsme přešli přes přechod na druhou stranu cesty, prošly bránou a dostaly se do malých sanmarinských uliček vedoucích nahoru k hradům.

Continue Reading

ITALY | Venezia (2017)

Nekončící kanály plné gondol převážejících obyvatele, převážně však turisty. Nespočet mostů, kouzelné uličky s domy vystavěnými na dřevěných kůlech a zkrátka nekončící romantika. Právě takto bývají popisovány Benátky, italsky Venezia, v nejrůznějších dokumentech, turistických průvodních a podobně. Proto když se nám naskytla možnost toto město navštívit během dovolené v Itálii, neváhali jsme. Paradoxně mi pár dnů před odjezdem hned dva lidé z mého okolí nezávisle na sobě řekli, jak hodně byli zklamaní, když Benátky navštívili. Odjížděla jsem tedy se smíšenými pocity a nevěděla, co vlastně čekat…

Do Benátek jsme vyráželi autem v sedm hodin ráno a čekala nás dvouhodinová cesta směrem na sever od místa, kde jsme byli ubytovaní. Město bylo postaveno v laguně Veneta a s pobřežím je spojeno dlouhým mostem. Hned za ním se po pravé straně nachází parkoviště Tronchetto, kde jsme nechali naše auto a pěšky se vydali do centra.

Došli jsme na Piazalle Roma a poté přešli přes most Ponte della Costituzione, to už jsme začínali poznávat benátskou architekturu a atmosféru známou nám do té doby z televize nebo internetu. Přestože nás na výlet vyrazilo osm, dohodli jsme se, že bude lepší, když se rozdělíme na menší skupinky, a tak jsme s mojí kamarádkou Bětkou pokračovaly samy dvě podél kanálu Grande a kolem benátského nádraží Santa Lucia.

Vyšly jsme na most Ponte degli Scalzi, udělaly pár fotek a vrátily se k našemu původnímu směru ulicí Rio Terà Lista di Spagna.

Continue Reading

Christmas all around | VIENNA (2015)

Zdravím všechny a opožděně krásné Vánoce! Doufám, že jste si je všichni užili a strávili je se svými nejbližšími, protože to je nejdůležitější. Ozývám se zase skoro po měsíci, i když je pravda, že blog už pořádně nefunguje nějaký ten pátek. Nerada sem tahám své soukromí, a tak se pořádného vysvětlení, co se stalo a proč, nejspíš nikdy nedočkáte. Faktem je, že někdy se člověk dostane do situace, kdy to není jednoduché, život mu hází pod nohy jeden klacek za druhým a něco musí odsunout na vedlejší kolej, ať ho to mrzí a má to rád sebevíc. V mém případě to bylo bohužel právě blogování. Nebudu lhát a tvrdit, že teď je všechno v pohodě, není. Některé věci zkrátka chtějí čas, já jsem se tak nějak smířila se situací a jsem schopná zase v rámci možností fungovat. Abych se konečně dostala k nějakému závěru tohohle okecávání, počínaje tímto příspěvkem bych se ráda začala blogu zase naplno věnovat. Nic není stoprocentní, člověk míní a život mění, ale teď to vypadá, že by mi tenhle plán vyjít mohl. Dneska se ještě naposledy vrátím k tématu Vánoc. V pondělí jsem totiž navštívila předvánoční Vídeň a řekla jsem si, že bych se s vámi mohla podělit o zážitky a nějaké ty fotky…

Výlet do předvánoční Vídně jsme si naplánovali s lidma z mojí třídy už loni, nakonec jsme to ale nechali až na tento rok. Protože jsme bohužel byli jedna ze škol, kde ještě 21. a 22. prosince neměli volno, rozhodli jsme se jet poslední pondělí před Vánoci, abychom ten den nemuseli být ve škole. Jeli jsme autobusem a vyjížděli jsme v šest ráno. Cesta utekla překvapivě rychle, první zastávkou byl zámek Schönbrunn.

Continue Reading

Weekend full of relax and fun | BABYLON LIBEREC (2015)

Pokud sledujete facebookovou stránku blogu, můj instagram, snapchat nebo youtube, tak už víte, že jsem se o tomto víkendu měla možnost zúčastnit press tripu Krásná.cz v centru Babylon v Liberci. Jelo nás celkem sedm – čtyři další blogerky (Wendy, Kája, Kristýna a Bonnie), editorka Míša a Míša z agentury, se kterou jsme jely. Celý víkend jsme si nejenom užívaly, ale také všechno poctivě dokumentovaly, abychom pro vás mohly po návratu domů připravit články a vlogy. Společně se mnou se teď tak můžete mrknout, jak celý náš výlet probíhal…

Protože nemám Liberec zrovna dvakrát blízko, vyrážela jsem už v osm hodin ráno a jela jsem vlakem do Prahy. Sraz jsme měly před půl třetí odpoledne na stanici metra Rajská zahrada, kde jsme se všechny úspěšně sešly, a mohly jsme vyrazit. Do Liberce jsme dorazily za necelou hodinu. Daly jsme si čas na ubytování se a hned potom jsme se vydaly na wellness. Wellness v Babylonu je postaveno ve stylu antických lázní. V nabídce je spousta procedur, například Kneippova koupel, solná a bylinková inhalace, whirpool, sauna, ledová studna, ledové vědro a římská pára, kterou jsem si oblíbila nejvíc. Po wellnessu jsme se rozhodly, že si před večeří půjdeme ještě zaplavat do aquaparku.

Aquapark je docela velký a i on nabízí množství atrakcí. V levé části je vytvořená jeskyně, možnost masáže nebo malá vířivka. V pravé části aquaparku se nachází čtyři tobogány, divoká řeka, velká skluzavka, dětský bazén a velká vířivka. Jako vždy a všude já jsem se nejvíc vyřádila na tobogánech.

Continue Reading

Beautiful week | JESENÍKY (2015)

Dneska před polednem jsem dorazila domů z hor. Byla jsem tam se školou, respektive mojí skvělou třídou. Rozhodla jsem se, že o tom udělám příspěvek, přidám nějaké fotky, protože si myslím, že se povedly, a snad se vám to bude líbit!..

Odjížděli jsme v sobotu ráno. Na hory jsme dorazili kolem jedenácti, konkrétně do lyžařského střediska Figura. Ubytovaní jsme byli v hotelu Kurzovní pod Pradědem. Co se ubytování týče, nestěžuju si. V hotelu je i úplně nově zrekonstruovaná část. Pokoje jsou buď pro jednoho, dva, tři, čtyři nebo pět lidí. Některé pokoje jsou s koupelnou, jiné se společnou koupelnou na patře. U některých pokojů je taky balkón, ty jsou s výhledem na Petrovy kameny a v jednom z nich jsme byly i my s kamarádkou. Pokoje na druhé straně jsou bez balkónu s výhledem na Praděd. Všude je uklizeno a čisto. Jídlo bylo průměrné, nestěžuju si. Tolik k ubytování, píšu to proto, kdyby se tam někdo z vás třeba chystal vyrazit.

Continue Reading

Procházka Prahou | PRAGUE (2014)

Začalo mi období, kdy mám hroznou chuť do psaní, focení a celkově blogování. Paradoxně zrovna teď na to nemám čas. Pondělí a úterý jsem byla celý den pryč, ve středu dopoledne jsem měla nějaké vyřizování kvůli školy a od čtvrtka předělávám pokoj. Ve středu odpoledne jsem si ale našla čas a snažila se toho udělat co nejvíc dopředu. Tenhle příspěvek je teda logicky přednastavený. Ve zmiňované pondělí jsem byla celý den v Praze. Původně jsem tenhle příspěvek neměla vůbec v plánu, protože mi to přijde tak trochu nezáživné, což je ale proto, že v Praze jsem docela často. Pak mě ale napadlo, že by tohle mohlo zajímat lidi, kteří takovou možnost nemají a vaše kladné reakce mě definitivně přesvědčily tenhle příspěvek udělat.

Naše procházka začala v deset ráno, kdy jsme vystoupili z vlaku v Holešovicích. Nejdřív jsme se byli podívat u výstaviště.

Šli jsme směrem k Letenským sadům, kolem Zemědělského muzea. Tam už logicky ke kyvadlu. Já jsem totiž byla v Praze mockrát, jezdím tam několikrát do roka už od tří let, ale přesně tam jsem nebyla nikdy a vždycky jsem se tam chtěla podívat. O tom, že ten výhled je prostě krásný, nemůže být pochyb.

Continue Reading

CROATIA | Drvenik (2014)

Dneska přidávám slíbený článek s fotkama z Chorvatska. Konkrétně jsme byli v Drveniku, což je kousek od Makarske. Je to teda to samé místo, kde jsme byli loni… Je to tam fakt krásný! Jako zázrakem nám vyšlo úžasné počasí, protože celé léto se tam střídalo počasí tak, že třeba dva dny bylo hnusně, pak zase dva dny hezky a tak, takže jsem byla moc ráda, že my jsme měli celý týden pěkně!

Continue Reading