ITALY | Ravenna (2017)

Jedním z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii je Ravenna, hlavní město provincie Emilia-Romagna. V letech 402-476 sídlo římských císařů a hlavní město Západořímské říše, později součást Byzantské říše. Dnes město se spoustou památek zapsaných na seznamu UNESCO, přístavem, ačkoliv leží ve vnitrozemí, sídlo arcibiskupa a místo, kam jsme se se dvěma kamarádkami rozhodly vyrazit úplně naslepo…

“Nechceme být odkázané jen na výlety s naší cestovkou, vyzkoušíme si italskou linkovou dopravu,” řekly jsme si s Bětkou a Terkou (o kterých jste se už mohly dočíst v minulých článcích) a vyrazily jsme do Ravenny. Z města, ve kterém bylo naše ubytování, jezdí do Ravenny přímý autobus několikrát denně. Kvůli čím dál většímu horku, které v Itálii panovalo, jsme se rozhodly vyrazit hned ráno. Autobus měl jet 8:56, ve skutečnosti přijel několik minut po deváté. Italové zkrátka mají čas, o tom jsme se ostatně přesvědčily už v minulých dnech našeho pobytu například v restauracích a nijak nás to už nepřekvapovalo. Důležité bylo, že autobus vůbec přijel, my jsme si u řidiče koupily lístky, zaradovaly se z klimatizace a volných míst k sezení a jely jsme.

Po zhruba půlhodinové cestě jsme vystoupily na hlavním autobusovém nádraží v Ravenně. Tak nějak odhadem, jak to máme ve zvyku, jsme se vydaly směrem, kterým jsme tušily, že by mohlo ležet centrum. Překvapivě nás ani tentokrát naše intuice nezklamala, došly jsme nejprve do parku Giardini Pubblici, kde se nachází planetárium, a z něj jsme kolem státní školy přešly na náměstí Via di Roma. Tam stojí Muzeum umění, Mezinárodní centrum pro dokumentaci a kostel Santa Maria in Porto.

Na jih od kostela najdeme bránu s názvem Nuovo považovanou za jednu z nejkrásnějších. V Ravenně je podobných bran celkem asi sedm a tato rozhodně není jediná, kterou jsme potkaly. Jsou to pozůstatky ravennských středověkých hradeb, původně byly vstupem do města.

Přiznávám, jako každý správný milovník sladkého a jídla obecně, jsem slintala snad nad každou výlohou. Téměř neustále jsme totiž míjely různé cukrárny a kavárny, kde všechno vypadalo výtečně. Musím se ale pochválit, protože jsem pokaždé zvládla odolat.

Dál jsme se toulaly ulicemi, až jsme si na chvíli sedly a odpočinuly ve stínu u kostela Chiesa Arcipretale Di San Rocco.

Kousek od něj je k vidění brána Ravegnana, které se také říká Portonaccio. Nejedná ale ale o skutečnou bránu, protože vybočuje z obvodu městských hradeb.

Skutečná brána se nazývá Sisi a je asi o 200 metrů dál, směrem k centru. Tou jsme prošly a znovu se toulaly ravennskými ulicemi a uličkami. Říkaly jsme si, jak zvláštní a krásně zároveň je, že každé italské město, které jsme navštívily, je architektonicky tak jiné.

Ulicí Via Giuseppe Mazzini jsme se dostaly k bazilice Saint Agata, jednomu z nejstarších ravennských kostelů postaveného už koncem 5. století za biskupství Petra II.

Stejná ulice nás o pár desítek metrů dál dostala k Palazzo della Provincia a kousíček vedle k Chiesa di San Francesco, nejoblíbenější ravennské bazilice.

Stále rovně jsme šly do ulici Via Corrado Ricci, až jsme odbočily doprava na Via Mario Gordini.

Nahlédly jsme do ulice Via Dante Alighieri, ve které se nachází básníkovo muzeum, knihovna a také hrobka, protože právě v Ravenně Alighieri zemřel. Dále také Chiostri Francescani.

Hned vedle leží náměstí Giuseppe Garibaldi, pojmenované po vůdci vlastenců, tzv. Rudých košil, v partyzánské válce proti Rakousku a Francii v letech 1848-1849 a 1851, který dobyl Sicílii a Neapol a pomohl i vytvoření zárodku Italského království, i s Garibaldiho sochou.

Jedna z budov na náměstí je divadlo, další místo v Ravenně pojmenované po Alighierim, hrají tam hlavně opery.

Pak už jsme vyrazily zpátky na autobus, který nám měl jet krátce před jednou hodinou odpoledne. Znovu měl zpoždění, ale to nám vůbec nevadilo. Spoustu důležitých a určitě také krásných, ne-li krásnějších, památek v Ravenně jsme neviděly, přesto jsme si výlet moc užily a jediné, co nám jej kazilo, byla venkovní teplota.

Co říkáte na Ravennu, slyšeli jste o tom městě nebo jste měli to štěstí a navštívili jste i památky, které nám unikly?