SPAIN | Mallorca (2019)

Spontánní akce bývají ty nejlepší akce, ale někdy se hodně vyplatí plánovat, a tahle dovolená nechť je toho důkazem. Rozhodnutí, že bychom toto léto chtěly vyrazit k moři, padlo už téměř před rokem, při výběru destinace pak vyhrála Mallorca. A když nad tím tak přemýšlím, tahle dovolená by klidně mohla nést podtitul “jedno velké poprvé”…

Že půjde o dámskou jízdu ve dvou, to bylo jasné úplně od začátku. S nápadem letní dovolené u moře totiž přišla moje mamka. Ze stejného důvodu jsme taky zvolily cestovku a ne dovolenou na vlastní pěst. Tím se dostávám k tomu, že bych ráda vyzdvihla všechny internetové srovnávače nabídek, jakýchkoliv. Já totiž neskutečně nesnáším probírat se všemožnýma stránkama, do kterých se vždycky zamotám. Potřebuju zkrátka přehled. Naštěstí jsme zájezd, který nás zaujal na první pohled, našly v podstatě hned na stránkách cestovky, přes kterou jsme někde byly už mockrát a vždycky jsme byly spokojené, a tak nebylo co řešit a žádné zmatené hledání a srovnávání všude možně se nekonalo. Za mě teda ale když s cestovkou, tak jedině first minute nebo last minute, u nás to byla ta první varianta.

Mallorca, největší z Baleárských ostrovů patřících Španělsku, nás lákala už dlouhou dobu a obě jsme tam zavítaly poprvé. Já jsem navíc i poprvé letěla letadlem a byla mile překvapená a potěšená, jak moc se mi to zalíbilo. No, jen další z důkazů, že člověk by se neměl zbytečně stresovat z toho, co se ještě ani nestalo. Dvě a půl hodiny letu z Prahy a byly jsme na letišti v Palmě. Odtamtud jsme jely transferem do hotelu. Pokud vás někdy bude taková cesta čekat taky, připravte se na to, že autobusy nedodržují v podstatě žádný jízdní řád a předem vůbec nevíte, kam všude bude zajíždět. Řídí se totiž počtem cestujících a tím, kam mají namířeno. My jsme mířily na jihozápad ostrova.

Paguera

Nebo taky Peguera, jak chcete, jasno v tom úplně nemají ani místní a název si používají tak, jak se jim zlíbí. Ať tak, či onak jde o moc pěkné městečko na jihozápadním pobřeží ostrova vzdálené zhruba 30 km od hlavního města Palmy, které jsme si vybraly jako hlavní destinaci naší dovolené. Nebudeme si nic nalhávat, je to město dost turistické a to, že má okolo 4 tisíc obyvatel, byste si kvůli množství lidí v sezóně vůbec nepomysleli. Mezi turisty tady nejčastěji uslyšíte němčinu, což je na Mallorce údajně výjimka a na zbytku ostrova převažuje angličtina. Proč je to právě tady jinak, to je mi záhadou, ale pokud to někdo třeba víte, budu ráda za objasnění. Vlastně mi to ale nevadilo, naopak. Anglicky se tady samozřejmě domluvíte bez problému a alespoň jsem si trochu osvěžila i svůj druhý cizí jazyk. Těžko říct, jak město vypadá mimo sezónu, uvádí se totiž, že je vhodné pro celoroční dovolenou.

Přes den najdete, logicky, úplně nejvíc lidí na plážích. V Pagueře se nachází klasické pláže tři – Playa La Romana, Paguera Torá a Paguera Palmira, všechny s pozvolným vstupem do moře. My jsme se podívaly jen na tu poslední, která byla od našeho hotelu vzdálená jen asi 100 metrů. V Pagueře můžete najít ještě o něco přírodnější pláž Cala Fornells, kde tipuju, že by mohlo být taky méně lidí. Tím ale nechci říct, že by na pláži, kam jsme chodily my, bylo lidí nějak extrémně moc, spíš tak nějak akorát, aby to nebyla hlava na hlavě, ale na tohle máme každý svá měřítka.

Večer a v noci žila úplně nejvíc hlavní tepna města – pěší zóna zvaná jednoduše Boulevard, kde najdete nekonečné množství obchodů, restaurací a kaváren. Pokud plánujete večer vyrazit za dobrým jídlem, pitím a zábavou, tak určitě tam. Jestliže chcete raději odpočívat na hotelu, můžete být bez obav, že by vás třeba rušil přílišný hluk, město je kromě zmíněné hlavní ulice dost klidné a ideální pro odpočinek.

Když jsem nakousla ten odpočinek, dostávám se k tomu, že já vlastně na takový ten klasický odpočinek, kdy v podstatě nic neděláte, moc nejsem. Jen tak ležet na pláži mě baví tak den, v tomhle případě to teda byly dny dva, protože měsíc před odletem jsem měla tolik práce i školy, že už jsem byla úplně vyřízená. Cestování miluju, ale spíš teda ve formě objevování památek a různých zajímavých míst. Proto bych v případě, že bychom nejely s cestovkou, raději zvolila někam letět, tam si půjčit auto a co nejvíc toho projezdit. V tomhle případě mi to ale přišlo spíš kontraproduktivní a raději jsme později využily možnosti dvou výletů v rámci cestovky i s českými průvodci. A udělaly tak vlastně velký kompromis, mamka si totiž, na rozdíl ode mě, ležení na pláži vyloženě užívá a vydržela by to klidně celý týden.

Hotel, ve kterém jsme byly ubytované, se jmenuje Cupido Boutique, a já hned na začátek říkám, že jsem snad nikdy z žádného ubytování nebyla nadšená víc. Celý hotel prošel před dvěma lety kompletní rekonstrukcí, takže působil úplně jako nový a mou absolutně nejoblíbenější částí byla střešní terasa s dvěma vířivkama, lehátkama, saunou a malou posilovnou, kam jsem, světě div se, opravdu chodila cvičit. Z celé venkovní i vnitřní části terasy totiž byl nádherný výhled na moře, i díky tomu, že, jak už jsem zmínila, hotel byl od pláže vzdálený jenom asi 100 metrů. Jinak byl součástí hotelu samozřejmě i bazén, bar a restaurace s výborným jídlem. Nutno dodat, že nešlo o žádný velký hotelový komplex, do těch my totiž ze zásady nejezdíme, to není vůbec náš šálek kávy. Šlo o menší útulný hotel, který dokonale vystihoval to, že v jednoduchosti je krása.

A to jsme přitom až do příjezdu měly trochu strach. Krátce před odjezdem nám totiž z cestovky přišel email s tím, že došlo k nějakému nedorozumění mezi nimi a hotelem a pokoje budou menší, než se původně předpokládalo. Byl nám nabídnut jiný hotel, který jsme odmítly s tím, že jsme si hotel nevybíraly jen kvůli velikosti pokoje, ale budeme žádat jinou kompenzaci. A to se nám vyplatilo. Koneckonců víte, co se říká, ne? Líná huba, holé neštěstí.

Palma de Mallorca

Tou kompenzací byl večerní výlet do hlavního města Palma de Mallorca, nebo také jen Palma. Nejdřív nás čekala plavba na lodi, pak procházka historickým centrem města s průvodkyní. Obojí nám naprosto učarovalo.

Palma má asi 490 tisíc obyvatel, což je zhruba polovina všech obyvatel ostrova, a mísí se v ní všechny kultury, které se na ostrově v průběhu dějin vystřídaly, tedy římská, maurská i byzantská. Dominantou města je gotická katedrála La Seu, hned vedle ní se nachází stavba typická pro Araby, královský palác, kde během svých letních pobytů tady obvykle pobývá španělský král, jinak je budova přístupná veřejnosti.

Naše procházka vedla od katedrály kolem parlamentu před radnici, která stojí na náměstí, kde se nachází taky nejstarší olivovník, který má tisíc let. Odtud jsme pokračovalI na Paseo del Borne, což je v podstatě, hodně nadsazeně, takový “mallorský václavák”, který by vám prý mohl hodně připomenout Barcelonu.

Valldemossa

Městečko v pohoří Serra de Tramuntana, které je považováno za snad nejkrásnější na Mallorce, právě tam vedla naše cesta hned další den odpoledne. A byl to opravdu výlet, který stál za to. Už během cesty autobusem, kdy jsme stoupali do výšky zhruba 500 metrů nad mořem, se nám naskytl krásný výhled na terasovitě zastavené kopce a nakonec i na městečko samotné. Částečně to můžete vidět na následující fotce.

Nedá mi to, abych vám nenapsala legendu, která je s Valldemossou spojená. Patronkou města je svatá Kateřina (španělsky Santa Catalina Thomás), ale ne ta, která je známá jako jedna z největších mučednic křesťanství z Alexandrie. To byla podle historiků vymyšlená postava. Mallorská svatá Kateřina skutečně mezi lety 1531 a 1572 žila. Narodila se přímo ve Valldemosse, v domě, který tam dodnes stojí a dá se navštívit. Kateřina v dětství osiřela, žila u svých příbuzných, kde musela tvrdě pracovat. Už jako malá psala duchovní listy a dle legendy dokázala pomáhat lidem. Později odešla do kláštera svaté Magdaleny v Palmě, kde také zemřela, v den, který si sama 10 let dopředu předurčila. Kateřina byla roku 1792 blahořečená, svatořečená pak byla roku 1930, a jak je pro obyvatele Valldemossy významná, můžete pozorovat doslova na každém kroku. Každý dům má u vchodových dveří originální keramickou tabulku s výjevem z Kateřinina života.

Kromě legendy o svaté Kateřině se může Valldemossa pyšnit ještě jednou zajímavostí. V roce 1838 sem jako milenci přicestovali hudební skladatel Fryderyk Chopin se spisovatelkou George Sandovou. Museli se sem uchýlit poté, co byli vyhnáni z Palmy, kde byl původní cíl jejich cesty. George byla totiž o několik let starší než Fryderyk a navíc měla doma ve Francii manžela a dvě děti, to bylo na tehdejší dobu opravdu silné kafe. Útočiště našli v místním kartuziánském klášteře, který je dodnes dominantou města. Doufali, že mořský vzduch Fryderykovi pomůže s jeho tuberkulózou. Protože zde ale byli během zimy, Fryderykův zdravotní stav se nijak nelepšil a po čtvrt roce odjeli. I tak se může několik jeho skladeb pyšnit tím, že vznikly právě ve Valldemosse, a Valldemossa se zase může pyšnit tímto příběhem a v zahradách kolem kláštera bustami obou osobností.

Jen o asi dva týdny nám unikla slavnost každoročně ve Valldemosse pořádaná právě na počest zmíněné svaté Kateřině. Věřím, že během ní musí být už tak neskutečně kouzelné město plné malebných kamenných uliček ještě úžasnější. Na druhou stranu je zde už tak dost turistů, protože místo je to opravdu známé, a tak možná dobře, že jsme se sem s mamkou podívaly v den, kdy se žádná speciální událost nekonala a navíc bylo takové horko, že většina lidí nejspíš raději ležela u moře.

Než autobus, který nás do Valldemossy dovezl, zamířil přes Palmu zase zpátky do Paguery, vyjel ještě o něco výš do hor – na vyhlídku, jejíž název jsem bohužel zapomněla, ale můžete jej aspoň vidět na další fotce.

A tímhle nádherným výhledem bych to celé zakončila. Týden to byl skvělý a Mallorcu vám můžu vřele doporučit. V podstatě můj jediný “problém” s touhle dovolenou byl ten, že mám pocit, že nejsem vůbec schopná veškeré své dojmy a zážitky shrnout do tohohle článku a atmosféru všech míst zase zaznamenat na fotkách. Pokud by vás ode mě zajímalo ještě o trochu víc, zamiřte na můj Instagram. No a pokud chcete by vás zajímalo ještě víc o Mallorce jako takové, doporučuju tam vyrazit, klidně i mimo sezónu. Je to tam prý moc krásné i tehdy, nebudete se roztékat horkem a prodírat davy turistů, no a letenky snadno seženete za hubičku.

Už jste někdy byli na Mallorce? Ve které její části a jak se vám tam líbilo? Máte nějaké vlastní tipy, jaká místa na Mallorce nevynechat?