3+1 mých technických nezbytností pro blogování

Málokdo, kdo se nikdy nepohyboval v oblasti blogování jinak než jako čtenář, ví, co všechno je vlastně pro to, aby takový blog vznikl a fungoval, potřeba. Počítač se všemožnými programy, poskytovatel webových stránek, hosting, doména, foťák… Pokračovat bych mohla donekonečna, a přesto bych asi nevyjmenovala všechno. Nejsem žádný technik, a přesto se jako blogerka práci s nějakou technikou nevyhnu, a to jí pořád nepoužívám zdaleka tolik jako spousta jiných. Protože blogování není jenom o tom něco napsat, nahrát fotku a pak to zveřejnit…

Počítač

Ačkoliv blogovat se dá i pomocí tabletu či dokonce telefonu, počítač je zkrátka počítač. Alespoň tedy pro mě, ale jsem si jistá, že mi dá většina lidí za pravdu. Koneckonců už jste viděli nějakého úspěšného blogera, jehož hlavním nástrojem by nebyl právě počítač a jakákoliv další zařízení nebyla jen jeho doplňkem?

Dlouhé roky jsem vlastnila Lenovo IdeaPad Z580. Byl to můj první notebook, se kterým jsem ale nebyla stoprocentně spokojená vlastně asi nikdy, ačkoliv k blogování většinu času sloužil dobře.

Nerada bych tímto článkem zahajovala další bitvu ve válce Apple versus jakákoliv jiná značka. Myslím, že má každý právo si udělat názor a zvolit to, co mu nejvíce vyhovuje. A u mě to je Macbook Air, se kterým jsem naprosto spokojená. Počítač tahám většinu času všude s sebou, takže potřebuju aby nejenom dobře fungoval a mohla jsem se na něj spolehnout, ale také aby nebyl moc velký a těžký a aby měla baterka dlouhou výdrž. No a právě to jsem našla u Applu. A když mluvím o počítači, v rámci blogování je pro mě dlouhé roky podstatné, aby obsahoval nějaké grafické programy. Dříve jsem hodně používala Photofiltre a Photoscape. Teď už používám jen druhý ze zmíněného a ve spoustě věcí si bohatě vystačím s online programy. V poslední době je pro mě hodně důležitá Canva.

WordPress

Když jsem poprvé zatoužila mít nějaké vlastní stránky, psal se zhruba rok 2010 a blogování v Česku a na Slovensku bylo na svém úplném začátku. Naprostá většina nějakých stránek či blogů byla o celebritách, seriálech, hudebních skupinách… a tak podobně. A jiným směrem jsem nešla ani já. Moje první zkušenost s vlastněním webové adresy vznikla díky eStránky.cz, to ale nemělo dlouhého trvání. Tato služba vlastně existuje dodnes, nicméně pro blog je určitě nevyhovující.

V červnu 2012 jsem si vytvořila svůj první opravdový blog, a to díky Blog.cz, což byla v té době úplně nejrozšířenější platforma u nás. Nebyla nutná znalost HTML, vše bylo poměrně jednoduché a dobře to fungovalo, a navíc se okolo sdružovala nemalá komunita blogerů a blogerek. Díky fungování na této platformě se spousta lidí, včetně mě, v touze svůj blog všemožně vylepšovat naučila pracovat s grafickými programy.

Blog.cz existuje dodnes, nicméně o nějakém fungování už úplně nemůže být řeč. Rychlý vývoj technologií a nutnost přizpůsobovat se jim tato platforma nezvládla. Ještě během jejího fungování se začal hojně využívat dodnes velice využívaný Blogspot, chcete-li Blogger. Tam jsem nikdy nepřešla, i když jsem o tom nejednou uvažovala.

Na jaře 2018 jsem po delší blogerské krizi udělala rozhodnutí, že místo toho, abych pověsila celé své blogování na hřebík, posunu ho na trochu vyšší level. Rozhodla jsem se koupit si vlastní doménu a hosting a začít používat WordPress. Doménu i hosting jsem si koupila u Wedosu a platím si ji vždy na rok. Moje technické dovednosti nejsou valné, a tak mi daly první dny  a týdny dost zabrat. Oříšek byla hlavně má snaha převést si obsah ze svého původního blogu, což se podařilo jen částečně s pomocí člověka z oboru. Chyba však nebyla ve WordPressu, který převedení obsahu naopak podporuje, nýbrž v Blog.cz. Pravděpodobně vám bude chvíli trvat se s WordPressem naučit pracovat (a budete googlit, googlit a zase googlit všemožné návody), rozhodně to ale stojí za to, protože si troufám říct, že lepší místo, kde si založit blog, momentálně nenajdete. WordPress vám otevře nekonečno možností, ať už co se týče vzhledu vašeho blogu, nejrůznějších pluginů nebo čehokoliv jiného.

Foťák

Když jsem začínala blogovat, foťák jsem vůbec nepotřebovala – proč taky, když můj blog byl o americkém seriálu. Časem jsem ale přešla na lifestyle a tam už to zapotřebí bylo. Protože tehdy, okolo roku 2013, ještě nebyly mobilní telefony zdaleka tak daleko jako dnes, kdy si spousta blogerů jen s telefonem vystačí, začala jsem používat obyčejný kompakt, který jsme měli doma. Tím byl Panasonic Lumix DMC-TZ4. Z dnešního pohledu je to vlastně dost směšné.

Když mi kompakt přestal stačit, pořídila jsem si Nikon D3200 s objektivem 18-55 mm VR II. Rozdíl to byl neskutečný, i když jde o úplně základní zrcadlovku a objektiv. Obojí používám dodnes, protože jsem nikdy neměla ambice svůj fotografický um nějak zvlášť rozvíjet. V poslední době ale uvažuju nad pořízením něčeho lehčího a přenosnějšího ve stylu Olympus PEN.

Telefon

Jak už jsem zmínila, v dnešní době pro spoustu lidí foťák vůbec není potřeba a vystačí si jen s telefonem. Pro mě telefon byl a je spíše doplňkovým nástrojem pro nějaké jednoduché rychlé úpravy na blogu, když zrovna nemám po ruce počítač, procházení komentářů a hlavně spravování sociálních sítí.

První telefon, který jsem takto používala byl Sony Xperia L, který pro mě nebyl úplně šťastnou volbou, obzvlášť když dosloužil po roce a půl. I v této oblasti to u mě nakonec vyhrála značka Apple. Čtvrtým rokem vlastním iPhone 5S, který si pořád, až na zoufalou výdrž baterky, nemůžu vynachválit. Co se týče elektroniky, razím stejnou filozofii jako v čemkoliv jiném. Raději si připlatím za kvalitu, respektive za něco, co mi vydrží dlouho a budu s tím spokojená. Je mi dost proti srsti pořizovat si nový telefon jenom abych měla novější model s novějšími funkcemi, které vlastně ani nepotřebuju. Zkrátka je mi dost proti srsti konzum, ač nikoho, kdo to má jinak, neodsuzuju.

Bez čeho byste se v blogování neobešli vy?