ITALY | San Marino (2017)

Stát ve státě, doslova. San Marino, celým názvem Nejvznešenější republika San Marino, je ze všech světových stran obklopeno Itálii a žije zde jen zhruba jen 32 tisíc obyvatel, přesto je jedním z nejbohatších států na světě. Hlavní město stejného názvu leží na svahu hory Monte Titana. A právě tam jsme se rozhodli vyrazit, zlákaní vyprávěním o neskutečně levném alkoholu a šíleném množství obchodů s krásnými kabelkami…

Do San Marina jsme dorazili ve čtyři hodiny odpoledne po cestě autobusem, která trvala zhruba hodinu a půl na jih od místa našeho ubytování. Už když jsme se blížili k městu, a kvůli jeho poloze jeli soustavně do kopce, fascinoval nás výhled na okolí. Ten byl ve finále na místě ještě daleko daleko úžasnější. Přijeli jsme po ulici Via del Voltone, z autobusu vystoupili na parkovišti P2Bus a vydali se na procházku městem.

Po chvilce cesty jsme, stejně jako tři dny zpátky v Benátkách, usoudili, že bude lepší se rozdělit, než jít pospolu, navíc, když nás na výlet do San Marina, vyrazilo ještě daleko víc, než do Benátek. A tak jsme uličky města vyšly prozkoumávat s mojí parťačkou Terkou.

První z největších zážitků v San Marinu nás potkal jen pár minut po příjezdu. Je známé, že do San Marina přijíždí každoročně hodně Čechů, ovšem když nás začal majitel jedné z tamních restaurací lákat dovnitř téměř plynulou češtinou, vyrazilo nám to dech. Celkově jsme během celého odpoledne všichni zjišťovali, že čeština není v San Marinu žádným neznámým jazykem, ačkoliv nikdo už ji tam neovládal tak jako zmíněný pán v první restauraci.

Šly jsme s Terkou mírně do kopce po Viale Federico D’urbino, Piazzale Lo Stradone a Via Piana, kde jsme přešli přes přechod na druhou stranu cesty, prošly bránou a dostaly se do malých sanmarinských uliček vedoucích nahoru k hradům.

V uličkách se nachází jak obchody s oblečením, doplňky, suvenýry nebo kosmetikou, tak restaurace, kavárny a cukrárny. Přiznám se, že mě hodně zaujaly kontrasty mezi obchody. Vedle sebe tu můžete najít obchod s fejky značek Converse nebo Vans a pravou prodejnu kabelek Michael Kors.

Abych pravdu řekla, nedokáži zpětně přesně říct, kudy jsme šly. V uličkách se člověk snadno zamotá, ačkoliv si nemyslím, že se tady lze přímo ztratit, na to je to tady příliš malé.

Směřovaly jsme pořád nahoru, až jsme došly ke stanici lanovky, která San Marino spojuje s městem v údolí. Tam nás čekal druhý nejhezčí výhled a taky socha Bartolomea Borghesi, klíčové osobnosti při zakládání vědy numismatiky.

Pokračovaly jsme dalšími uličkami kolem dalších obchůdků a restaurací. Nepřestávala nás při tom uchvacovat architektura a atmosféra. Jen nás trochu začínalo trápit počasí, bylo skutečně velké horko.

Míjely jsme sanmarinský Veřejný palác, sídlo všech vládních a správních orgánů státu. Ten sice působí jako stavba ze středověku, byl ale postaven až koncem 19. století na místě původního paláce Domus Magna Comunis, který se nepodařilo zachránit a musel být nahrazen.

Po chvíli nás čekala Basilica di San Marino, neoklasicistní stavba z 19. století, která je dnes hlavním kostelem v San Marinu a je zasvěcena svatému Marinusovi.

Únava z horka, žízeň a hlad nás donutily sednout si v restauraci la Capanna. Ač je to zvláštní, protože byl už několikátý den naší dovolené, daly jsme si naši první tamní pizzu a při jídle se opět kochaly krásným výhledem až do dalekého okolí.

Restaurace se nacházela těsně pod první ze sanmarinských věží, která nese název La Rocca, ale místní jí neřeknou jinak než Guaita.

Druhou z věží je La Cesta nebo také jiným názvem Fratta, na kterou se nám posléze naskytl výhled a ke které jsme po pár minutách chůze také došly.

Poté už jsme se z nejvyšších míst města vrátily zpátky do uliček a navštívily nejeden obchůdek, i když jsme si nakonec nic neodvezly, protože jsme zkrátka moc vybíravé.

Po tom, co jsme se vrátily ke Cassa di Risparmio, což je sanmarinská banka, jsme si daly výborné Crêpes s nutellou, a tak si myslím, že jsme si náš výlet užily jak my, tak naše chuťové buňky.

Kolem osmé hodiny večer jsme San Marino zase všichni společně opouštěli a při cestě si užili ještě nádherný italský západ slunce.

Navštívili jste někdy San Marino, a pokud ano, jak se vám tam líbilo?