RECENZE | Dermacol Pretty Matte

Kosmetickou značku Dermacol vám zcela jistě představovat nemusím. I když je fajn zmínit, že její historie je docela zajímavá, kdysi dávno jsem sem o ní určitě něco bližšího psala. Co vám ale dneska představit rozhodně chci, je kolekce rtěnek s názvem “Pretty Matte”, která spatřila světlo světa někdy na jaře tohoto roku. Několik odstínů, které se mi zalíbily nejvíc, mám doma už od léta a teď konečně přišel čas, abych se taky podělila o své dojmy…

Jak už název samotný napovídá, jde o kolekci rtěnek, které jsou matné. A to je nejenom trend, ale pro kosmetické značky i určitá výzva. Vytvořit totiž matnou rtěnku, která je skvělá po všech stránkách, se ne každé značce podaří.

Co si budem povídat, ona je u té kosmetiky důležitější funkčnost než to, jak vypadá obal. Musím ale říct, že dle mého se tady ty obaly vzhledově opravdu povedly, navíc jsou tematicky taky matné. A co se týče funkčnosti, tak se povedly taky, takže ideální situace.

03

Ale pojďme se spíš konečně zaměřit na to, jaké ty rtěnky teda jsou po té nejdůležitější stránce. K testování jsem si vybrala odstíny, 03, 04, 14, 16 a 17, které mi podle fotek na internetu přišly, že by mohly být přesně “moje barvy”. A nespletla jsem se, dokonce bych i řekla, že ty odstíny neklamaly a v reálu na rtech vypadají stejně. Četla jsem tedy ne úplně kladné reakce na odstín 01, který je v reálu údajně mnohem světlejší a působí jako by si člověk na rty nanesl spíš korektor než rtěnku, to ale nemůžu posoudit.

04

Co se týče nanášení na rty, tak za mě jedno velké super. Tak super, že s trochou šikovnosti rtěnku nanesete i bez zrcátka, u prvních dvou odstínů by to šlo možná i bez té šikovnosti. Hlavně mají všechny odstíny ale úžasnou pigmentaci a krásně krémovou konzistenci, takže rty nijak nevysušují, nevytvářejí žádnou nepřirozenou krustu nebo šupinky a hezky přilnou. Výsledný efekt je moc pěkný – matné ale nijak nepřirozené.

Continue Reading

Influencers RE

Co vám říká Influencers RE? Pokud nic, tak jste tady správně, a pokud něco jo, tak jste tady správně taky a ještě k tomu máte u mě plusový bod. Nebude to dnes jen o tomto projektu a o novinkách, které chystáme a jsou, jak doufáme, zajímavé, ale i o našem výletu do Bratislavy a tipech, které díky němu máme a ráda bych vám je předala…

InfluencersRE je vlastně zahraniční  a trochu poupravená verze československého projektu BloggersRE (o tom se dočtete třeba tady). Protože tým projektu Influencers RE se taky skládá z lidí z celého Česka i Slovenska, je těžké se sejít. Jednou za čas se o to ale pokusíme a tentokrát jsme si jako místo našeho setkání vybrali Bratislavu. Z Česka jsme vyrazili Ivo (founder & CEO), Lucka (editorial manager) a já (managing editor). Ze slovenského zastoupení našeho týmu se k nám pak přidaly Petra a Iva (interview & article editors).

A co jsme řešili? Dosavadní chod projektu, co změnit, co nechat, co zlepšit a plány do budoucna. Konkrétně hlavně jeden úplně aktuální plán – náš vlastní online magazín. Ten chystáme na prosinec, snažíme se, aby byl co nejvíce originální a propracovaný a doufáme, že vše klapne tak, jak má. Rozhodně je se na co těšit!

Ještě před odjezdem jsme hledali místo, které by bylo ideální pro naše pracovní ráno/dopoledne, respektive samotný sraz. Vybrali jsme Five Points – kavárnu v samotném centru Bratislavy. Jak se brzy ukázalo, byla to naprosto skvělá volba. Kouzelně útulné prostory, vynikající jídlo i pití (z pestré nabídky jsme měli chuť snad na vše a trvalo nám si vybrat) a moc milá obsluha, a to i přesto, že zde nejspíš málokdy není úplně narváno (jestli se chystáte přijít ve větším počtu, raději si to asi pojistěte rezervací). Myslím, že můžu mluvit i za ostatní, když napíšu, že tohle místo doporučujeme všemi deseti.

Continue Reading

20 THINGS I’ve learned in 20 YEARS

  • Na světě je moc zla na to, abychom uměle vytvářeli další.
  • Peníze budou, my nebudem.
  • Život je o momentech a ty nejkrásnější a nejdůležitější nejsou a nebudou nikdy zachyceny na žádné fotce.
  • Činy říkají mnohem víc než slova. Kamarád není ten, kdo se za něj prohlašuje, ale ten, kdo se tak chová.
  • Lidé přicházejí a odcházejí. Je nesmysl prosit je, aby zůstali. Kdo chce, zůstane nebo se vrátí.

  • Láska se nedá vynutit, buďto je, nebo zkrátka není.
  • Občas je v pořádku nebýt v pořádku.
  • Nic není jenom černé nebo bílé.
  • Vždycky dát na svoji intuici.
  • Nežiju v minulosti ani v budoucnosti, žiju teď, život je krátký a každé promarněné minuty je škoda.

  • Nemám povahu na to, abych mlčela a držela krok.
  • Mám svoji hodnotu.
  • Nikdo není neomylný a dokonalý.
  • Někteří lidé si zaslouží odpuštění a druhou šanci a jiní ne.
  • Všímat si a radovat se z maličkostí.
Continue Reading

#MěsícTransparentnosti

Je skvělé, že vznikají projekty, které mají za cíl řešit nějaký problém. Je skvělé, že vznikají projekty, které se snaží měnit věci k lepšímu. A v neposlední řadě je skvělé, že tyto projekty nejsou jen výkřik do tmy, ale opravdu dokáží lidi oslovit a mají nějaký efekt. Na druhou stranu je otázkou, jestli je nebo by bylo vůbec nutné, aby určité projekty vznikaly, kdyby byly některé věci jinak…

Pokud nevíte, co znamená název #MesicTransparentnosti, uvedu vás nejdříve do obrazu. Na začátku měsíce srpna se na Instagramu Elite Bloggers objevila výzva. Výzva pro všechny influencery, aby označovali veškerou reklamu a byli upřímní ke svým sledujícím. Podrobněji se o tom můžete dozvědět na jejich webu v záložce “Transparentnost”. V případě, že Elite Bloggers neznáte, asi nevíte, že se od začátku snaží o férové podmínky co se týče spoluprací, úplně pro všechny strany, kterých se daná spolupráce týká, tedy i pro sledující daného influencera.

Potěšilo mě, jaké množství influencerů výzvu přijalo a vše poctivě označovalo. Nakonec co je na tom špatného, že někdo s někým spolupracuje? Spolupráce přece nepadají jen tak samy z nebe a člověka stojí dost práce a času, aby je získal.

Na otázku, co je na tom špatného, se dá ovšem odpovědět i v negativním slova smyslu. Můj pohled na věc totiž není až tak pozitivní. Připadá mi, že celé téma spoluprací influencerů je zkrátka začarovaný kruh. Když jsem před několika lety navázala své úplně první spolupráce, bylo pro mě přirozené do článku napsat “Eshop xxx mi zaslal k vyzkoušení xxx…” nebo “Děkuji značce xxx za poskytnutí produktů…”. Neviděla jsem na tom absolutně nic špatného a přesně takto mi to přišlo správné. Lidé to, že například hodnotím něco, co jsem si sama nekoupila, ale dostala, nebrali nijak zle, naopak mi kolikrát na blogu přistál komentář nebo na nějaké sociální síti zpráva, že by také chtěli takovou spolupráci a že je super úspěch s někým spolupracovat. To se psal rok 2013.

A pak přišel velký boom s youtubery. Pamatujete si “kauzu”, kdy Týnuš Třešničková, youtuberka, která vždycky točila a točí o módě, najednou dělala reklamu na sýr a tvrdila, že to žádná reklama není a že ze své vlastní iniciativy na začátku haulu básní o tom, jak byla v Tescu, náhodou narazila na skvělý produkt a tak chtěla ukázat, jakou si udělala svačinku? To video je mimochodem stále k dohledání. Stejně jako videa spousty youtuberů, kteří nějaký způsobem zakomponovali do své tvorby Mattoni Schorle, žádnou spolupráci nikdy nepřiznali a celá věc se provalila, když sama firma Mattoni udělala sestřih ze všech těchto videí. A mohla bych pokračovat…

Není divu, že prudce klesla důvěryhodnost všech influencerů, bohužel ale i těch, kterých se nic z výše zmíněného netýká a ke svým sledujícím byli vždycky upřímní.

Continue Reading

3 summer PROSECCO DRINKS ideas

K létu neodmyslitelně patří nejrůznější drinky. Obzvlášť v horkých dnech jako zažíváme právě teď přijde vhod cokoliv, co člověka osvěží. Pojďme si udělat 3 drinky, které mají něco společné – prosecco a led…

Prosecco s limetkou, mátou a okurkou

Na 2 sklenky:

  • 1 limetka
  • půl hrsti mátových lístků
  • půl polévkové lžíce bílého cukru
  • 2 plátky salátové okurky
  • 250 ml prosecca
  • led

Limetku rozkrojíme a vymačkáme, přidáme cukr a zamícháme. Přidáme nasekané lístky máty a zalijeme proseccem. Na konec dáme do každé sklenice 1 plátek okurky a pár kostek ledu. Ze všech 3 dnešních receptů můj nejoblíbenější!

Aperol Spritz

Na 1 sklenku:

  • prosecco 3 díly
  • aperol 2 díly
  • sodovka 1 díl
  • led
  • plátek pomeranče

Prosecco, aperol a sodovku nalijeme do sklenice v daných poměrech. Přidáme plátek pomeranče a led. A máme hotovo!

Tip: Pokud nevíte, kam se vydat pro prosecco, obrovský výběr skvělého prosecca mají na Alkohol.cz!

Continue Reading

I was created to create | OUTFIT

S inspirací je to někdy těžké. Jednou jí má člověk tolik, že neví, co s ní, a podruhé tak málo, že se zoufale snaží chytnout úplně čehokoliv, aby jí načerpal alespoň trošku. Přesně tyhle dvě fáze se většinou střídají u mě. Buďto bych celé dny nejradši jenom tvořila, protože mám nápadů na rozdávání a každou chvíli mě napadají další a další, anebo nejsem schopná absolutně žádné kreativní činnosti. V takovém případě to pak prostě nehrotím a čekám, až mě nějaká múza zase políbí. Už dávno jsem totiž přišla na to, že mermomocí se o něco snažit, když člověku chybí inspirace a tím pádem se mu do tvoření ani nechce, je nesmysl. Jediným výsledkem totiž bývá to, že člověk sám sebe otráví, a pak ještě o to víc, když lidi poznají, že netvořil s láskou a chutí, a oni to poznají.

Že v mém případě mluvím o psaní a tvorbě blogu, to je vám asi jasné. V obdobích, kdy mám inspirace požehnaně, se snažím pracovat na blogu tolik, abych měla i něco dopředu a blog nemusel stagnovat, až zase přijde krize. Stejně to občas nevyjde a mezi příspěvky vznikají, ač mě to netěší, pauzy. Řekněte ale sami – budete raději číst blog, ze kterého jde cítit, že je tvořený s láskou a jeho autor či autorka jej tvořit opravdu chce, nebo blog, ze kterého na vás už při první návštěvě jasně dýchne určitá nechuť a donucení sebe sama jej držet při životě?

Málokdo to asi ví, ale kromě psaní článků odjakživa píšu taky příběhy. Jak by řeklo moje já milující a studující češtinu – jednoduše se kromě publicistického stylu věnuju taky stylu uměleckému. A pravdou je, že mnohem dýl než blogu. Vlastně to bylo tak, že jsem už někdy v sedmi nebo osmi letech začala psát básničky, které (bohužel, nebo bohudík?) už nemám. Předpokládám, že ten malý sešítek, do kterého jsem je tehdy psala, neexistuje dobrých pár let. Později jsem přešla k vymýšlení příběhů a psala je na pokračování na Facebooku. Ono to tehdy docela frčelo, co si budeme povídat. Pak lidi začali přecházet na Wattpad a to už mě minulo. Začala jsem totiž tvořit blog a tohle na nějakou dobu pověsila na hřebík.

Continue Reading

Prague Chocolate

Představte si, že odjakživa milujete jídlo, ujíždíte na sladkém, obzvlášť na čokoládě, a jednoho dne se dozvíte o pozvání do výrobny čokolády s ochutnávkou a možností vyrobit si čokoládu vlastní. Ujít jsem si to nechat nemohla a dneska vám povykládám, jaké to bylo a jak jste měli možnost jít s námi vlastně i vy…

Pražská čokoláda (Prague Chocolate) je firma, pod kterou spadá značka Steiner & Kovarik založená v roce 2011, která vznikla, jak už název samotný napovídá, spojením dvou osob – Silvie Steinerové a Petra Kovaříka. Nemyslím si, že by někoho bavilo číst detailně historii, a tak zmíním jen to, podle mě, nejdůležitější – firma je to rodinná a ač je dnes velmi populární a rozšířená i po světě, zachovala si svoji původní filozofii. Řídí se heslem „Děláme, co milujeme… Milujeme, co děláme.“.

Když už jsme zabrousili k tomu, kde všude firmu najdete… Po Praze mají prodejen 7 (na Malé Straně, na Starém Městě a na letišti) a kromě jejich čokolády tam prodávají také různé suvenýry s motivy Prahy, protože co si budeme povídat, musí to být obrovské lákadlo pro turisty. Když zrovna probíhají velikonoční nebo vánoční trhy, jejich stánek najdete i na Staromáku, Václaváku nebo na Pražském hradě. V roce 2016 otevřeli svou první zahraniční prodejnu, a to v Dubaji.

Vraťme se ještě na chvíli k rovněž už zmíněné filozofii firmy, protože ta se mi hodně líbí a shrnují ji v 8 bodech:

  1. láska a úsměv
  2. radost
  3. poctivost
  4. pokora
  5. respekt a úcta
  6. svoboda v práci
  7. podpora domácího trhu
  8. pomáhat a pečovat

Tímto se totiž snažím řídit i ve svém životě a znám spousty lidí, kteří by si z těchto bodů alespoň trošku měli něco vzít. Co říkáte?

Continue Reading

Bloggers RE

Znáte projekt s názvem BloggersRE? Pokud vaše odpověď je ne a řadíte se mezi blogery, youtubery nebo jakékoliv jiné online tvůrce, tento příspěvek je přesně pro vás. A pokud vaše odpověď je ano nebo k online tvůrcům nepatříte, ve čtení pokračujte stejně – bude to i o tipech na skvělá místa v Praze!..

BloggersRE je projekt, který vznikl před necelým rokem a půl. Naším záměrem bylo vytvořit něco, co nám v Česku a na Slovensku chybělo, tedy platformu, která by sdružovala online tvůrce bez jakýchkoliv rozdílů, dávala jim možnost dát o sobě vědět a zviditelnit se, podporovala je a propagovala. Tohoto záměru se držíme dodnes a k tomu, abychom jej plnili, slouží náš web, kam se může registrovat kdokoliv vlastnící blog nebo Youtube kanál a kromě článků tam vycházejí i zajímavé rozhovory, Instagram, kde repostujeme fotky označené hashtagem #bloggersre, a Facebook.

Aby všechno fungovalo, jak má, je nepostradatelný náš tým. Ten se od doby, kdy projekt vznikl, hodně proměnil a mění se vlastně stále. Možnost stát se jedním z nás má tak jednou za čas každý, kdo o to má zájem. V současné době je nás 13, z toho 2 zakladatelé – Ivo a Sebastian, holky starající se o chod Instagramu, 2 holky tvořící rozhovory, naše grafička a já, která se starám o všechno související s chodem webu, snažím se, aby úplně všechno fungovalo a dělám to, co je zrovna potřeba.

A aby každý tým fungoval, je potřeba jej držet pohromadě a stmelovat. Proto se jednou za čas scházíme, probíráme novinky, co je potřeba zlepšit, co se osvědčilo a zkrátka úplně všechno. Sejít se je v našem případě hodně složité, protože žijeme v různých koutech Česka i Slovenska, studujeme, pracujeme a máme nespočet jiných aktivit. Včera se nám podařilo se sejít v rekordním počtu 8 lidí a na chvíli vlastně 9, protože Terka ze Slovenska se k nám připojila díky videohovoru. Náš meeting se uskutečnil v Praze a zajímavé na něm bylo vlastně úplně všechno, jak pro nás, tak i pro vás.

Continue Reading

CURRENT TREND | Paperbag

Kalhoty, sukně a kraťasy – to všechno jsou kousky, kterých se týká trend s názvem “paperbag”, jehož původní název se ujal i u nás, protože jeho český ekvivalent zkrátka nikdo nevymyslel. Proč právě tohle je hitem letošní, a dost možná i nadcházející, letní sezóny má hned několik důvodu…

Samotný název “paperbag”, někdy psán jako dvě slova, může znít poněkud zvláštně. Zadejte si jej do vyhledávače obrázků na Google a nenajdete tento trend, nýbrž papírové sáčky, což je taky samozřejmě doslovný překlad. Není to náhodou, představte si klasický papírový sáček zmáčknutý a zavázaný šňůrkou nahoře, opravdu to připomíná řešení tohoto trendu v pase. Přesně na základě této podobnosti název vznikl, nic složitějšího za tím není.

Už než se trend rozšířil i u nás, mohli jsme jej vidět v zahraničí. Do svých kolekcí jej zařadili módní návrháři jako Stella McCartney, Balmain, Joseph nebo Provenza Schouler. Hodně si jej oblíbily i celebrity, kupříkladu modelky Gigi Hadid nebo Kendall Jenner se jej nemohly nabažit.

Že se tento trend stal opravdu hodně nošeným není divu. Jednou z jeho hlavních výhod je to, že jsou tyhle kousky neskutečně pohodlné a díky svým materiálům a střihům tak úplně ideální do letních měsíců. Když jsme u těch střihů, k dostání je jich velké množství – od širokých typu culottes, po úzké. U těch širokých je nutné si dát pozor na to, s čím kalhoty kombinujete, abyste nevypadali jako v pytli. Všechny paperback kousky mají vysoký pas, který díky zavazování hodně zdůrazňují. Určitě není vhodné volit vršek, který zavazování překryje. Buďto zvolte něco zkráceného, nebo vršek zastrčte. Nejčastější barvou je rozhodně černá, ale k sehnání jsou i jiné barvy a dokonce různé vzory.

Continue Reading

Femme en Vogue | OUTFIT

Miluju Prahu. Odjakživa a čím dál víc. Jako malá jsem s tátou jezdila do Prahy několikrát do roka, čím jsem starší, tím tam moje cesta vede častěji. Zároveň mám pocit, že se s mým věkem taky stupňuje to, jak moc dokážu ocenit její krásu a kouzlo. Zbožňuju najít si čas na to jen tak se procházet a nejenom po těch známých místech. Nejradši objevuju místa, o kterých se tolik neví a člověk tam nepotká turisty. V poslední době jsem si oblíbila sednout úplně náhodně na tramvaj a stejně tak náhodně vystoupit, na jakémkoliv místě, které se mi něčím zalíbí.

Na jednom z mých oblíbených míst, které samozřejmě známé je, byly vyfoceny i fotky do dnešního článku. Tím místem je Žižkovská věž, respektive její blízké okolí. Žižkov obecně mám ráda, jak kvůli jeho kouzlu, tak kvůli množství skvělých podniků, které tam člověk najde.

Pamatuju si doby, kdy mi bylo zhruba 13 a prohlašovala jsem, že až budu dospělá, přestěhuju se do nějakého velkoměsta. Viděla jsem to tehdy tak na Los Angeles nebo New York. “Kde jsou ty časy, kdy jsi ve školce říkala, že až budeš velká, pořídíš si byt v Opavě,” říkala tehdy moje mamča a smála se tomu. Postupem času si sama začala myslet, že na žádné vesnici nebo malém městě nezůstanu. Paradoxně čím jsem starší, tím nejenom, že víc stojím nohama na zemi, ale taky mám větší vztah k domovu a místu, odkud pocházím. Ráda bych si zkusila žít v Praze nebo třeba i v nějakém městě mimo ČR, ráda bych hodně cestovala, ale tak nějak jsem se vrátila ke svým “plánům” ze školky. Jednoduše jsem si během let strávených na gymplu zamilovala Opavu, z mnoha důvodů, které by vydaly na samostatný článek. A tak sama na sobě pozoruju, jak zajímavě se člověk a jeho priority a plány během let mění, a vlastně mám z toho radost.

Continue Reading