SUMMER READING LIST 2016

Podle kalendáře se už sice blíží první podzimní den, dávno začala škola a prázdniny jsou pryč, venku to ale pořád vypadá spíš na začátek července. Proto mi ještě nepřijde úplně od věci, trochu se k létu vrátit. Článek o tom, které knihy tvoří letošní prázdniny můj ‘reading list’ jsem plánovala už na konci června. Poté se ale objevily určité komplikace, nic nešlo, jak mělo, zkrátka naprostá klasika. Z článku o tom, co mám v plánu si přečíst, se tedy nakonec stal článek o tom, co jsem přečetla. Knížek je tady celkově osm…

Vzhledem k tomu, že příští prázdniny budu s největší pravděpodobností muset věnovat povinné četbě k maturitě (protože, řekněme si to upřímně, zatím jsem na tom dost bídně), rozhodla jsem se, že ty letošní maturitní četbu úplně vypustím. Autorkou, která je u mě stálicí několik let, je Sara Shepardová. Její sérii Roztomilé malé lhářky (předloha populárního seriálu Pretty Little Liars) čtu postupně téměř od doby, kdy v Česku začala vycházet. Přestože jsem tyto prázdniny přečetla 11. – 14. díl této série, knihy mě pořád neskutečně baví, dokonce bych možná i řekla, že každá další trochu víc. Každou z nich jsem zvládla během maximálně tří dnů. Upřímně je pro mě zvláštní představa, že mi do úplného konce celé série zbývají jen dvě knihy, ale zároveň se těším na zjištění, jak to celé skončí. Co mě opravdu mrzí je, že v Česku nejsou, a podle toho, co mi napsali z vydavatelství ani nebudou, k dostání dva “bonusové” díly této série.

V oblasti knih jsem člověk, kterého vždycky zasáhne “boom” okolo nějaké knížky a přinutí jej si danou knihu koupit. Přesně tak to bylo i s knihou Všechny malé zázraky od Jennifer Niven. Přiznám se, že z počátku mě kniha moc nebavila. Je sice skvěle napsaná, ale chybělo mi v ní něco, co by mě táhlo ke čtení. Když jsem se ale dostala za polovinu, nemohla jsem se naopak donutit se od ní odtrhnout. Dlouho se mi nestalo, že by mě nějaká kniha zasáhla jako právě tato. Doporučit ji můžu úplně všem, protože si myslím, že člověka donutí zamyslet se a možná si pár věcí uvědomit nebo přehodnotit.

Pamatuji si, když jsem byla v sedmé třídě a ve škole jsme četli My děti ze stanice ZOO, následně jsme se také dívali na filmové zpracování. Před necelým rokem jsem se rozhodla, že si tuto knihu musím rozhodně přečíst znovu, už jen proto, že člověk má na určité věci jiný pohled ve třinácti a v sedmnácti letech. Myslím si, že vysvětlovat, o co v knize jde, nemusím, protože je její obsah aspoň přibližně známý snad všem. Za to, že jsem si knihu přečetla znovu, jsem opravdu ráda. V co nejbližší době se chystám na další knihu Christiane F. o tom, co bylo dál, která vyšla před dvěma lety.

Největší oddechovkou, kterou jsem četla loni v létě, byla Girl Online od youtuberky Zoe Sugg neboli Zoelly. Letos to bylo její pokračování s názvem Girl Online Na turné. Stejně tak jako to bylo u prvního dílu, kniha se četla úplně sama, Zoe dokáže čtenáře vtáhnout do děje a dle mého názoru byl tento díl lepší než předchozí, což nebývá pravidlem. Ideální kniha k odpočinku. Stejně jako loni, i letos mi dva výtisky zaslalo Nakladatelství Jota, jak přímo pro mě, tak do soutěže pro vás.

Úplně poslední knihou, kterou jsem četla a o které se dnes zmíním, je Příliš mnoho Kateřin. Mezi všemi knihami Johna Greena u mě vždy vedly Hvězdy nám nepřály, těsně za nimi Papírová města a takovým průměrem pro mě bylo Hledání Aljašky (přestože to má u Papírových měst a Hledání Aljašky většina lidí naopak). Mezi průměr se u mě řadí i Příliš mnoho Kateřin. Kniha mě neurazila ani nenadchla. Doporučit ji za sebe nemůžu a doufám, že Will Grayson, Will Grayson, na kterou se chystám, mě nadchne víc.

Co jste za letošní léto stihli přečíst vy? Četli jste některou z mnou zmíněných knih a jaký je váš názor na ni?