TIME MANAGEMENT

Tvrdit, že když se chce, stíhat se dá všechno, je nesmysl. Pokud toho chcete stíhat opravdu přespříliš, není to v lidských silách, protože bohužel (nebo možná bohudík), den má a vždycky bude mít pořád jen 24 hodin. Dá se toho ale stíhat hodně, mnohdy mnohem více, než si myslíme. Vše je jen o dobré organizaci času…

Nejsem dokonalá. Nikdy jsem nebyla a s naprostou určitostí můžu říct, že ani nikdy nebudu. Stejně tak je to s mým “time managementem”. Naučit se dobře si organizovat svůj čas mi trvalo a doteď občas mám nějaké výpadky. Kdo by neměl, když se okolo děje tolik věcí, které nemůžeme ovlivnit a které se občas přiženou tak rychle, že rozhodí i ten sebelepší systém. Můžu ale hrdě říct, že v naprosté většině případů mi moje organizace času funguje, a to díky 5 základním věcem.

Priority

Stanovit si priority, to se někdy snadněji řekne, než udělá. Patřím k lidem, kteří by nejradši dělali úplně všechno a hned, takže stanovení priorit pro mě téměř nikdy nebývá lehké. Je to ale potřeba. Jsem totiž taky perfekcionista a nesnesu nedělat věci na 100 %. (no, kdyby jen na 100 %…), což bez stanovení priorit nejde.

Proto vždycky zhodnotím, co je potřeba udělat dříve a co později a popřípadě taky, co je potřeba nedělat vůbec. Ano, jak už jsem zmínila v úvodu, den má pořád jenom 24 hodin, týden jenom 7 dnů a člověk musí taky někdy spát. Stanovení priorit je úplným základem, bez ohledu na to, co právě pro vás prioritou je.

Papírový diář

Plynule se dostáváme k dalšímu bodu. Bez papírového diáře nedám ani ránu a je mi úplně jedno, v jak moc online době žijeme. Už třetím rokem nedám dopustit na Doller. Pro milovníky malých diářů to dost pravděpodobně nebude nic ideálního, pro mě naopak ano. Píšu si do něj totiž opravdu skoro všechno. V klasickém týdenním plánovači mám vypsané přednášky, srazy s kamarády, pracovní schůzky… Do týdenních cílů si píšu úkoly na daný týden a do seznamu toho, co je potřeba udělat, zase články, které daný týden píšu. Doller je skvělý v tom, že obsahuje taky mraky místa na nejrůznější poznámky a nápady. No a taky měsíční shrnutí. Tomu úplně nefandím, vždycky mě takové věci po čase začaly spíš otravovat než motivovat nebo něco takového, podobně jako psaní deníku, ale to už začínám odbočovat od tématu. Mimochodem Doller je naprosto univerzální, nemá předem daná žádná data, takže si můžete všechno vyplnit sami a začít jej tak třeba používat klidně v červenci. Zkrátka a dobře, asi jste pochopili, že bez papírového diáře nedám ani ránu.

Elektronický diář

Papírovým diářem to u mě ale nekončí. Postupně jsem se dopracovala k tomu, že jsem začala používat i elektronický. Byla jsem k tomu původně teda spíš donucena okolnostmi, než že bych to udělala z vlastní vůle, ale časem jsem přišla na určité výhody. V elektronickém diáři mám teda hlavně události, které si do něj můžu dvěma kliknutími přesunout třeba z mailu nebo ze školního systému a pak ty, které si potřebuju zapsat v momentě, kdy u sebe nemám papírový diář. Používám kalendář v iPhonu a Macbooku, které jsou samozřejmě automaticky synchronizované, což je super. Všechno, co mám v elektronické podobě ale hned, jak je to možné, přepisuju do podoby papírové.

Tip: Díky používání papírového i elektronického diáře jsem došla ke skvělému způsobu, jak si hlídat absenci ve škole, abych nepřesáhla povolený počet zaměškaných hodin. Když nejdu na nějaké cvičení, vyškrtnu si ho z papírového diáře, ale v elektronickém si jej nechám, kdežto když je nějaká výuka zrušená oficiálně, vyškrtnu si ji z obou diářů. Snadno díky tomu dohledám, kolikrát jsem kde chyběla a nestane se mi, že bych měla kvůli své neorganizovanosti problém.

Tabulky

Tenhle bod je u mě čistě pracovní. V rámci lepší organizace (nejen času) používám společně s ostatními mými spolupracovníky online tabulky, které mezi sebou máme nasdílené a průběžně je doplňujeme. Neztrácí se díky tomu čas hledáním čehokoliv a ve všem je přehled.

To do listy

Jsme u posledního bodu a tady se moje organizace času trochu prolíná s tím, jak se udržuju motivovaná. “To do listy” jsou něco, co si vytvářím v podstatě na denní bázi. Souvisí hodně s prvním bodem, tudíž se stanovením priorit. Večer před anebo hned ráno si vždycky sepíšu, co musím daný den udělat, a pak si úkoly průběžně odškrtávám. S každým dalším splněným bodem mám ze sebe čím dál lepší pocit, nemluvě o tom, když splním všechno. Jen tyhle seznamy mohou být i záludné. Člověk si opět musí dokázat napsat úkolů tak akorát, aby se naopak spíš nedemotivoval, a nesmí se nechat strhnout nešvarem zvaným prokrastinace, který dokáže snadno navádět k odkládání a odkládání a odkládání…

Vytvořit si fungující time management může být běh na dlouhou trať, není to ale nic nemožného. Máte vy ten svůj a třeba nějaké zaručené tipy?