MY EATING HABITS | Jak to mám s jídlem

Vždycky mi přišlo zvláštní, že i tak důležitá oblast jako je stravování může podléhat trendům. Nerozuměla jsem tomu, jak je možné, že se o něčem v jednu chvíli tvrdí, jak je to správné a jíst by tak měli všichni, a ve chvíli druhou úplný opak. Byť jsem se v tom chtěla orientovat, dařilo se mi pořád úspěšně jen ztrácet…

Pravděpodobně nikdy nepřestanu být vděčná genům, díky kterým jsem vždycky mohla a můžu sníst v podstatě cokoliv v jakémkoliv množství, a na tom, jak vypadám, se to téměř neprojeví. Na jednu stranu je to obrovská výhoda. Na druhou stranu ale nevýhoda, protože člověk, který se nemusí ani trochu hlídat, má mnohem menší motivaci jíst zdravě. Nebudeme si nic nalhávat, většina lidí hledí právě na vzhled. Zevnějšek je ale jedna věc, a to, jak se člověk cítí uvnitř, věc druhá – důležitější. To je potřeba si uvědomit stejně jako fakt, že to, co je dnes považováno za ideální, mohlo být dříve považováno za odstrašující případ.

Přestože jsem nikdy neměla problém s váhou, netrápilo mě, jak vypadám, a vždycky jsem milovala jídlo, před pár lety jsem si na vlastní kůži zkusila, jak i tahle láska může mít blízko k nenávisti. Celé to začalo vlastně úplně nenápadně. Rozhodla jsem se svá trápení, kterých se na mě v jednom období nahrnulo hodně, řešit tím, že se co nejvíc zaměstnám. Samou prací jsem tehdy ale tak dlouho zapomínala jíst, až jsem si vytvořila problém, ze kterého mě dostal až pád na dno. Naštěstí se právě ze dna odráží nejlépe. Vypsala jsem se pak z toho v článku o poruchách příjmu potravy.

Kdybych tvrdila, že mám dnes stoprocentně zdravý vztah k jídlu, lhala bych. Co mi z téhle nešťastné kapitoly zůstalo, je, že můj mozek pocit hladu z nějakého důvodu pořád vyhodnocuje jako něco pozitivního. Pořád tedy tak trochu svádím boj sama se sebou. Už ale naštěstí samozřejmě dobře vím, že pocit hladu nesignalizuje nic jiného než to, že by se člověk měl najíst. A úplně ideálně by se vlastně vůbec neměl dostavit, protože člověk by měl jíst pravidelně v menších porcích. O to se snažím a většinou se mi to daří, i když to chce často dost plánování.

Už jsem nakousla, že stravovat se zdravě, může být pro někoho s rychlým metabolismem a žádnými zdravotními problémy, paradoxně vlastně dost těžké. Doma mě odmala sice vedli k tomu, že by se mělo jíst hodně ovoce a zeleniny a že chipsy a podobné “dobroty” rozhodně nejsou nic doopravdy dobrého, ale někdy v pubertě jsem začala konat tak, jako by mě učili pravý opak. Můj jídelníček nebyla úplná katastrofa, ale ani žádná velká hitparáda. Jedla jsem třeba spoustu věcí, které mi vůbec nic nedávaly, a nikdy jsem nesnídala. A vůbec nic mě nemotivovalo k tomu to změnit.

Continue Reading

5+1 jednoduchých kroků k úspěšnému článku

Napsat úspěšný článek, a ideálně psát jenom takové, je snem snad každého, kdo se psaní nějak věnuje. Skutečně málokdo touží po tom, aby jeho práci nikdo neviděl, neocenil, zkrátka aby zůstala úplně bez povšimnutí. Zaručeně fungující rychlý a snadný univerzální recept na úspěch zatím nikdo nevymyslel. A je to dobře. Byl by někdo doopravdy úspěšný, kdyby úspěšní byli úplně všichni? Ne nadarmo se říká, že trpělivost růže přináší. K té je potřeba přidat poctivou práci, píli a určité know-how. A jaké že je to know-how v oboru psaní článků? Které kroky dodržovat na cestě k článku, který sklidí úspěch?

Téma a obsah

Jestliže vám jde jen o čísla vyjadřující kliknutí na článek, tento bod můžete směle přeskočit a přečíst si jen bod následující a úplně poslední. Autorovi, který chce napsat skutečně úspěšný článek, by ovšem mělo jít o víc, než jen o počet načtení stránky, minimálně o to, jak dlouho lidé na této stránce vydrží. Jestliže chce někdo napsat úspěšný článek, musí si v první řadě zvolit zajímavé téma. Při výběru se lze řídit tím, co shledává zajímavým on sám, nebo kupříkladu tím, o čem se právě hodně mluví. Zajímavé nesmí být jen téma jako takové, ale i jeho zpracování. Obsah článku nesmí čtenáře nudit. Vyhněte se omílání toho stejného pořád dokola – text musí mít určitý spád. Můžete přidat překvapivá fakta nebo statistiky, protože ty mají sílu zaujmout.

Titulek a perex

Všichni lidé pohybující se v médiích moc dobře ví, že článek prodává jeho titulek. Titulek, popřípadě perex, jsou důvodem, proč lidé na článek kliknou, nebo si časopis či noviny koupí, v případě tištěných médií. Důkazem toho je bulvár nechvalně známý svými lživými zavádějícími titulky, které mnohdy se samotným obsahem nemají mnoho společného, v těch horších případech dokonce nic. Podobné strategie se již nějaký čas chytají i online tvůrci jako blogeři nebo youtubeři. A proč by to dělali, kdyby to nefungovalo, že ano. Tímto vás však rozhodně nenavádím k tomu, abyste v titulcích lhali, v žádném případě. Snažte se ale titulky psát tak, aby byly relevantní k obsahu, poutavé a nalákaly potencionální čtenáře. V podstatě to stejné platí u perexu. V tom odhalte ve zkratce, o čem článek bude, a nalákejte k dalšímu čtení.

Tip č. 1: Místo „Naše dovolená v Itálii“ vyzkoušejte například „Jak jsme se ztratili po cestě do Benátek“, místo „Léto 2018“ zase „5 mých zážitků letošního léta, které by měl vyzkoušet každý!“.

Tip č. 2: Statistiky dokazují, že větší úspěch sklízí titulky obsahující čísla, a ještě větší ty, které obsahují lichá čísla. Co vám říkají titulky typu „3 důvody, proč…“ nebo „6+1 způsobů, jak…“? Mnozí si myslí, že jde jen o nějaký “trend” v psaní, ale důvod, proč se používají, je jiný.

Continue Reading

PŘEČTENO | Duben s vůní starých knih

Pevná vazba, zažloutlé stránky a nezaměnitelná vůně. Také vnímáte a tak moc milujete kouzlo, které mají staré knihy? Nikdy jsem nedokázala přijít na chuť knihám v elektronické podobě, ani těm novým, natož těm, které už mají nějakou historii. A že jsem v dubnu četla jenom knihy s historií, koneckonců stejně jako v březnu. Jen jsem trochu odbočila od klasik, které najdete na maturitních seznamech – a o to zajímavější to bylo…

Karla a jiné povídky – Božena Němcová

Nejznámějším dílem Boženy Němcové je nepochybně Babička, nicméně její povídky nezůstávají až tak pozadu. Karla, Pan učitel, Chyže pod horami nebo Divá Bára jsou známé názvy. Zachycení venkovské atmosféry, mentality obyvatel ani zvyků nechybí. Je rozdíl mezi tím, když povídky čte dítě v rámci povinné četby a když je čte dospělý člověk. Troufám si říct, že ten je ocení mnohem více. Navíc mají úžasnou schopnost přimět člověka, aby si oddechnul, zpomalil a nasál jejich atmosféru.

Dům U tonoucí hvězdy – Julius Zeyer

Novela protkaná atmosférou tajemství a pocity melancholie, která rozhodně není pro každého. Její jazyk je archaický natolik, že si umím představit nejednoho člověka, jak kvůli němu knihu po chvíli zavírá. I on jí ovšem dodává její kouzlo, stejně jako filozofické pasáže nutící člověka přemýšlet o té zvláštní věci, které říkáme život.

Předměstí Paříže 19. století a sešlý dům se zcela příznačným názvem. Osudy jeho obyvatel nejsou veselé, právě naopak. Dozvídá se je mladý český lékař, vypravěč příběhu, kterého k domu táhne jakási zvláštní síla. Fascinuje jej. A snad ještě více jej fascinuje Daniel Rojko, slovenský intelektuál a jeden z obyvatelů domu.

Continue Reading

Q&A | Nejčastější otázky ohledně blogování

Byť je blogování aktuálně považováno za činnost, která je spíše na ústupu vlivem popularity sociálních sítí, je to stále činnost, která je opředena spoustou otázek. Jak je ale známo, na každou otázku existuje odpověď, a na ty nejčastější obzvlášť. Které to jsou a jak tyto odpovědi znějí?

Kde a jak si založit blog?

Nad tím, kde a jak si vlastně založit blog nejčastěji tápou úplní začátečníci. Někdy si ale neví rady ani ti, kteří už s blogováním nějaké zkušenosti mají a chtějí svůj blog někam posunout. Jestliže patříte do první skupiny, položte si otázku, zda chcete blogovat jen tak pro radost, nebo máte za cíl dostat se až na profesionální úroveň. Při hledání odpovědi buďte opatrní, mohlo by se vám totiž stát, že se po čase ocitnete ve druhé skupině. Druhou skupinu lidí totiž tvoří ti, kteří si tuto otázku buďto vůbec nepoložili, anebo ano, ale zvolili první možnost, kterou po nějaké době přehodnotili.

Pokračujte tím, že si zjistíte, co znamenají slova doména a hosting. S pomocí internetu byste to alespoň v základu měli zvládnout během pár minut.

Známým poskytovatelem možnosti založení vlastního blogu a jedním z prvních u nás je Blog.cz. Jeho výhodou je například komunita blogerů, jejíž součástí se vytvořením blogu tam stanete. Nevýhodou vedle nemožnosti vlastní domény především nezvládnutí jít s dobou, časté technické problémy různého rázu a postupné úplné vymizení uživatelské podpory. Již před lety se začal rozmáhat dodnes velice oblíbený Blogger z dílny společnosti Google. V základu je zdarma, v případě zájmu si můžete dokoupit například vlastní doménu. Za aktuálně nejprofesionálnější možnost je považován WordPress s vlastní doménou a hostingem. Jako další poskytovatele lze uvést například Wix nebo Webnode. Pro více informací vám můžu vřele doporučit článek o tom, kde psát blog, na webu BloggersRE.

No a pokud tápete, tak googlete, googlete a zase googlete. Nejen o tom, kde, ale i jak přesně, krok za krokem, toho bylo napsáno mnoho. A nejen napsáno, ale i natočeno a nahráno na YouTube. Důležité je ujasnit si výše zmíněné základní věci, abyste věděli, co přesně hledáte. Žádný učený z nebe nespadl a v podstatě každý zkušený bloger vám řekne, že začínal právě googlením, popřípadě se na konkrétní otázky, na které nenalezl odpověď, doptal povolané osoby nebo si za vytvoření blogu přesně podle svých představ zaplatil odborníkovi.

Jak a podle čeho zvolit téma svého blogu?

Můžete psát o cestování, můžete psát o kosmetice, můžete psát o módě anebo můžete klidně psát o autech či zahradničení… Stejně tak jako existuje nespočet zájmů a koníčků, existuje i nekonečná paleta zaměření, jaká svému blogu můžete dát. Základní rada, kterou vám v tomto ohledu dá snad úplně každý bloger, je, abyste si vybrali takové zaměření, které s vámi bude rezonovat. Zkrátka abyste blogovali o tom, co vás samotné zajímá a čemu se věnujete.

Tím tato problematika ovšem nekončí. Pokud vaším cílem není zaujmout co nejširší publikum a chcete blogovat jednoduše jen tak pro radost, pro sebe, zůstaňte směle u základní rady a dále nic neřešte. Jestliže však získat nějaké čtenáře chcete, přemýšlejte dále. Chcete-li blogovat například o módě, musíte brát v potaz, že módních blogů existuje nespočet a nějaký další se mezi nimi snadno ztratí. Musíte něčím vybočovat z řady, být originální a třeba své téma “móda” nějak blíže specifikovat. V případě, že si vyberete téma, kterému se moc blogů nevěnuje, mohlo by se zdát, že máte vyhráno. Zdání ale někdy klame a vy si dejte pozor na to, proč se tomuto tématu moc blogů nevěnuje. Objevili jste “díru na trhu”, které využijete, nebo jste si jen vybrali téma, které moc lidí nezajímá?

Continue Reading

5+1 zásad pro krásnou a zdravou pleť

Chcete mít krásnou a zdravou pleť? Existují zásady, díky kterým toho docílíte, nebo se k tomu minimálně hodně přiblížíte. Znáte je všechny? A hlavně – dodržujete je všechny?

Ne každému z nás bylo dáno mít krásnou a zdravou pleť bez nějaké větší snahy. Říkali jste si někdy při pohledu na někoho věty typu “Kéž bych měla takovou pleť!” nebo “Tak tenhle člověk určitě péčí o pleť nemusí trávit hodiny, aby vypadal takhle!”? A napadlo vás u toho někdy, že se možná hrozně pletete? I pokud vám nebylo naděleno z hůry, můžete dosáhnout svého cíle. Základem je dodržovat určité zásady.

Pít!

Pitní režim je základ dobrého fungování organismu celkově a má velký vliv i na vaši pleť. Pokud dostatečně nepijete, boj se špatnou pletí budete vyhrávat jen hodně těžko. Hydratace je důležitá.

Spousta lidí to, že dostatečně nepijí, přičítá nedostatku času. To je stejně nesmyslná výmluva jako například to, že nepociťují žízeň. Tělo si přirozeně na malý přísun tekutin časem zvykne, a tak se pocit žízně omezí, to ale neznamená, že se omezí i potřeba tekutin. Naučit se pravidelnému pitnému režimu není jednoduché, ale ani zas tak složité. Pořiďte si lahev, kterou budete nosit pořád s sebou, a pomocí které si snadno změříte, kolik toho za den vypijete. A pozor, kafe se do pitného režimu rozhodně nepočítá, právě naopak.

Uvádí se, že člověk by měl vypít zhruba 0,5 litrů vody na 15 kilogramů své hmotnosti při normálním režimu. Při sportu, nadměrných teplotách a podobně se potřeba tekutin logicky zvyšuje.

Nesahat!

Zkuste se zamyslet nad tím, na co všechno sáhnete během jedné jediné hodiny strávené ve městě. Klika od dveří kavárny, podání ruky s kamarádem, hromadná doprava… Na vašich rukou se neustále hromadí bakterie. Jak často si saháte, byť i automaticky téměř nevědomky, na obličej, aniž byste si předtím ruce umyli? Nemluvě o tom, kolikrát si na obličej saháte úmyslně s cílem zbavit se toho pupínku, který se vám zrovna objevil na čele. To byste mimochodem neměli dělat vůbec, ale když už, myslete na to, abyste si předtím opravdu umyli ruce.

Continue Reading

PŘEČTENO | Březen jako před maturitou

Jako by to bylo včera. Já čtoucí všechny ty knihy z mého maturitního seznamu. Kdo by to řekl, že se k nim zanedlouho zase vrátím a k mému překvapení mi budou připadat tak nějak “lepší”. Já tedy rozhodně ne. Zážitek ze čtení nemůže být nikdy tak velký, když se nad knihou nepřemýšlí. Obzvlášť u některých děl to není snadný úkol. Některé vyžadují více než jen jedno přečtení a poté vás překvapí. Samozřejmě, že ne svým dějem, který zůstane naprosto stejný. Podstata a kouzlo se někdy skrývá trochu jinde…

Máj – Karel Hynek Mácha

Začít naprostou klasikou, kterou zná každý, mi připadá skoro jako povinnost. V živých barvách si dokážu představit, jak jsme se první verše Máje museli naučit na základní škole zpaměti. Dodnes je umím, ačkoliv přiznávám, že mi to dodnes k ničemu nebylo. Stejně jako jakékoliv jiné učení čehokoliv nazpaměť.

Pokud si u maturity vytáhnete Máj, máte dokonalou příležitost promluvit o romantismu. Upřímně neznám nikoho, pro koho by to nebyla výhra, i když přiznávám, že vzhledem k mé studijní bublině nemůžu v žádném případě zaujmout objektivní postoj. Každopádně Máj je jedna velká ukázka romantismu a vlastně i Máchův život je na tom dost podobně. Mimochodem věděli jste, že události v Máji mají reálnou předlohu? A teď, když to víte, díváte se na hlavního hrdinu pořád stejně jako dřív?

Kytice – Karel Jaromír Erben

Erben je v určitém smyslu považován za Máchova pokračovatele. Jeho Kytice je další klasikou, která vás určitě neminula. Největší vztah mám k básni Vodník. Jako malá jsem totiž byla touto básní fascinovaná, nejspíš proto že mi ji moje máma kvůli hororovým prvkům nechtěla nikdy dočíst do konce. Erben je skvělý tím, že píše tak, aby si Kytici mohl přečíst a nějakým způsobem jí porozumět úplně každý. Koneckonců všechny příběhy pocházejí ze sesbírané lidové slovesnosti, proto by bylo asi zvláštní, kdyby tomu tak nebylo. Až budete číst Kytici příště, zkuste se zaměřit na to, jakou roli Erben vždy připisuje ženám a jak na ně nahlíží.

Continue Reading

5+1 tipů jak být produktivní, když máte home office

Home office – pro jednoho naprosto běžná a normální věc, pro druhého výjimečný stav, na který není úplně zvyklý, a pro třetího něco úplně neznámého. Do které kategorie patříte vy? Následující tipy jsou primárně určeny prvním dvěma skupinám, nicméně něco si z nich vzít a aplikovat i v jiných situacích, může v podstatě každý…

Home office je trend, který se čím dál více rozmáhá, a to ve všech možných odvětvích. Pojí se s ním spousta výhod, ale i nevýhod, se kterými je potřeba se vypořádat, pokud se chce člověk uživit. Laik, který nikdy home office nezažil, má nezřídka pocit, že jde o jakýsi krycí název pro placenou dovolenou. To je samozřejmě nesmysl. Lidé pracující z domova to mají v mnoha ohledech náročnější. V čem? Například v udržování se produktivními.

Vytvořte si rituály

Když chodíte ráno do školy nebo do práce, máte automaticky vytvořeny určité rituály, které dodržujete. Kupříkladu si hned poté, co vstanete z postele, uvaříte kávu, poté si připravíte snídani, tu sníte, vyčistíte si zuby, omyjete obličej, obléknete se, učešete, sbalíte si potřebné věci… To vše jsou činnosti, které máte zažité, dokonce obvykle ve stejném pořadí, a pomáhají vám se “nastartovat”. Vaše tělo jednoduše podvědomě ví, že takto začíná den, a musí fungovat.

Jakmile pracujete z domova, většina rituálů se vytrácí. Není nutné, abyste vstali z postele hned po probuzení a nasnídali se, nemusíte se nikam chystat… Pokud však toužíte po produktivnosti, je dobré je mít i doma. Jak už bylo řečeno, rituály jsou pro vaše tělo signálem, že je čas fungovat, proto je nepodceňujte. Schválně si vyzkoušejte, o kolik více práce uděláte v den, kdy ráno vstanete, dáte si sprchu, nasnídáte se a oblečete si něco jiného, než v čem doma chodíte běžně, oproti dnu, kdy vůbec žádný takový rituál neproběhne.

Mějte režim

S rituály se úzce pojí i režim. Jestliže máte dobrou sebedisciplínu, je pro vás nepochybně práce z domova mnohem jednodušší než pro někoho, kdo neustále bojuje s prokrastinací. Sebedisciplína se ale dá naučit, chce to jen trénink.

Začněte hned ráno, tím, že nebudete vyspávat do oběda. Byť nikam nepospícháte, nastavte si budíka a opravdu vstaňte. Rozdělte si práci na tu dopolední, pak si dejte pauzu na oběd, jako kdybyste docházeli někam do kanceláře, a odpoledne pokračujte. Přestávky k režimu patří, a ačkoliv se, obzvlášť workoholikům, mohou zdát jako ztráta času, jsou důležitou součástí toho, jak být co nejvíce produktivní. Samozřejmě pokud jim nevyhradíte více času než samotné práci.

Continue Reading

CURRENT TREND | Balloon Sleeves

Módní trendy se neustále vracejí. Některé častěji, jiné si se svým “comebackem” dávají načas. Trend balónových rukávů, které jsou někdy označované také jako nadýchané, patří do druhé kategorie. Zaznamenat jste jej mohli již na loňských módních přehlídkách pro podzim a zimu, stihl se dostat i do ulic a letos jeho “hvězdná dráha” pokračuje, a to v ještě mnohem větší míře…

Když se řekne balónové rukávy, někomu se možná vybaví princeznovské šaty či lidové kroje. Historie tohoto trendu sahá opravdu až do dob takto minulých. Oba uvedené příklady by ve vás mohly vyvolat dojem, že se balónové rukávy hodí pro slavnostnější příležitosti. Ono je tomu skutečně tak, příkladem budiž lednové udílení Zlatých glóbů, na kterém se mnohé celebrity v modelu s balónovými rukávy objevily. Rozhodně ale nejde o trend, který by nebyl určen pro každodenní nošení, právě naopak.

Už je vám patrně jasné, že se balónové rukávy objevují na šatech. Nezaostávají ani nejrůznější topy, košile, svetry nebo halenky. Poslední zmíněný kousek se často navíc objevuje v průsvitném provedení a s puntíky, které jsou dalším velkým aktuálním trendem. Zda jsou rukávy dlouhé, či krátké, nehraje roli. Pokud si kladete otázku, s čím kousky s balónovými rukávy kombinovat, věřte, že nejlépe budou vypadat s obyčejnými úzkými džíny nebo sukní. Kontrasty v tomto případě fungují.

Continue Reading

7+1 účinných způsobů, jak bojovat s roztřepenými konečky

Pokud nemáte krátké nebo velmi často zastřihávané vlasy, určitě jste se už někdy setkali s problémem roztřepených vlasových konečků. Pojďme se společně podívat na to, jak se jich zbavit a hlavně, jak jim do budoucna předcházet…

Na začátek je nutné si ujasnit, co je vlastně příčinou toho, že se konečky třepí, neboli rozdvojují. Faktorů je spousta. Mohou to být tepelné úpravy jako žehlení, fénování, kulmování apod., barvení a jiné chemické procedury, používání špatných šamponů a kondicionérů, nešetrné rozčesávání, sluneční záření, chlorovaná voda z bazénů nebo slaná mořská voda, ale i špatný životní styl a stres. To vše se na vlasech odráží a ne vše se dá omezit nebo úplně vynechat. Pak už záleží jen na síle a kvalitě vašich vlasů, jak moc se to na konečcích projeví.

Existuje i typologie rozdvojených konečků. Kromě klasického rozdvojení, kdy se konec vlasu rozdělí na dvě samostatné části, se můžete setkat ještě s vlnovým, tečkovitým a kruhovým rozdvojením, která bývají závažnější.

Než si povíme o samotných způsobech, jak s roztřepenými konečky bojovat, nutno říct, že když už se vlasy jednou rozdvojí, jediným opravdovým způsobem, jak je uzdravit, je zastřihnutí pomocí kvalitních nůžek k tomu určených. K zastřihávání by mělo docházet zhruba jednou za čtvrt roku, ale jedná se o hodně individuální záležitost. Žádný přípravek na vlasy ani trik není tak zázračný, aby dokázal roztřepené konečky znovu zacelit, ale existují takové, které dokáží třepení zpomalovat a zmírňovat, a na ty se pojďme podívat.

Masky na vlasy

V případě masek máte dvě možnosti. Buďto si nějakou koupíte, v takovém případě se doporučují přípravky obsahující keratin, nebo si ji sami vyrobíte. Na domácí vlasové masky jsou na internetu spousty návodů. Doporučuje se používat masky jednou až dvakrát do měsíce.

Séra a olejíčky na konečky vlasů

Existují séra a olejíčky, které se aplikují přímo do konečků vlasů, vyživují je a brání tak jejich třepení. Nemusíte se bát, že by olejíčky vaše vlasy mastily. Pokud se budete držet doporučeného dávkování a nebudete to s olejíčky přehánět, jedná se pouze o mýtus.

Netřít ručníkem

Mokré vlasy jsou mnohem více náchylné k jakémukoliv poškození než vlasy suché. Je proto důležité zacházet s nimi o to opatrněji. Chyba, které se často dopouštíme, je vysoušení vlasů třením ručníkem. Na něco takového rychle zapomeňte a ručníkem vodu z vlasů jen opatrně vymačkejte. Zapomeňte taky na zabalování vlasů do ručníku a použijte raději bavlněné tričko, které je tolik nepoškodí.

Continue Reading

PŘEČTENO | Seberozvojový únor

Zatímco můj leden téměr úplně padl za oběť zkouškovému období, únor se stal jeho pravým opakem. Jakmile v mém denním rozvrhu nijak nefiguruje škola, mám najednou mnohem více času. Času, který se dá využít například čtením, a to něčeho, co vůbec nesouvisí s mým studiem, což se vzhledem k tomu, že jedním z mých oborů je literatura, nehledá až tak snadno. Dříve mi vůbec nic neříkaly knihy zaměřené na seberozvoj, ač jsem paradoxně nikdy žádnou nečetla. Pak jsem jim ale přišla na chuť, jednoduše tak, že jsem jedné konečně dala šanci…

Méně je více – Joshua Becker

K minimalismu jsem dlouho postupně směřovala, až jsem mu úplně propadla a zamilovala se do něj. Tato kniha je přesně tím, co vám předá veliké množství hodnotných informací, vyvrátí omyly a mýty a namotivuje vás.

Její autor, Joshua Becker, v knize zároveň sděluje svůj příběh, kdy tak dlouho hromadil věci, až je přestal vlastnit, protože začaly vlastnit ony jeho. Pustil se do dlouhého náročného procesu třídění a zároveň začal psát blog o minimalistickém způsobu života. Vyvrcholením tohoto blogu je tato kniha, kterou já hodnotím maximálně pozitivně.

Život ve stylu Lagom – Elisabeth Carlsson

O skandinávském způsobu života toho bylo obzvlášť v posledních třech letech napsáno mnoho. Z mého pohledu se máme obecně od skandinávských národů hodně co učit a můžeme je považovat za velkou studnici moudrosti a inspirace.

Tato kniha vás možná, stejně jako mě, překvapí svým kapesním formátem. Četla jsem ji v době, kdy jsem cítila, že potřebuji zpomalit, k čemuž mi krásně dopomohla. Zastávám názor, že žijeme v příliš uspěchané době a všichni bychom měli umět zastavit, nadechnout se a zrelaxovat. Život ve stylu Lagom pro mě není knihou, bez které bych se neobešla, ale pokud také míváte pocit, že nic nestíháte nebo se na vás všechno sype, určitě vás obohatí. Jako bonus v ní najdete pár receptů a návodů.

Continue Reading