PŘEČTENO | Březen jako před maturitou

Jako by to bylo včera. Já čtoucí všechny ty knihy z mého maturitního seznamu. Kdo by to řekl, že se k nim zanedlouho zase vrátím a k mému překvapení mi budou připadat tak nějak “lepší”. Já tedy rozhodně ne. Zážitek ze čtení nemůže být nikdy tak velký, když se nad knihou nepřemýšlí. Obzvlášť u některých děl to není snadný úkol. Některé vyžadují více než jen jedno přečtení a poté vás překvapí. Samozřejmě, že ne svým dějem, který zůstane naprosto stejný. Podstata a kouzlo se někdy skrývá trochu jinde…

Máj – Karel Hynek Mácha

Začít naprostou klasikou, kterou zná každý, mi připadá skoro jako povinnost. V živých barvách si dokážu představit, jak jsme se první verše Máje museli naučit na základní škole zpaměti. Dodnes je umím, ačkoliv přiznávám, že mi to dodnes k ničemu nebylo. Stejně jako jakékoliv jiné učení čehokoliv nazpaměť.

Pokud si u maturity vytáhnete Máj, máte dokonalou příležitost promluvit o romantismu. Upřímně neznám nikoho, pro koho by to nebyla výhra, i když přiznávám, že vzhledem k mé studijní bublině nemůžu v žádném případě zaujmout objektivní postoj. Každopádně Máj je jedna velká ukázka romantismu a vlastně i Máchův život je na tom dost podobně. Mimochodem věděli jste, že události v Máji mají reálnou předlohu? A teď, když to víte, díváte se na hlavního hrdinu pořád stejně jako dřív?

Kytice – Karel Jaromír Erben

Erben je v určitém smyslu považován za Máchova pokračovatele. Jeho Kytice je další klasikou, která vás určitě neminula. Největší vztah mám k básni Vodník. Jako malá jsem totiž byla touto básní fascinovaná, nejspíš proto že mi ji moje máma kvůli hororovým prvkům nechtěla nikdy dočíst do konce. Erben je skvělý tím, že píše tak, aby si Kytici mohl přečíst a nějakým způsobem jí porozumět úplně každý. Koneckonců všechny příběhy pocházejí ze sesbírané lidové slovesnosti, proto by bylo asi zvláštní, kdyby tomu tak nebylo. Až budete číst Kytici příště, zkuste se zaměřit na to, jakou roli Erben vždy připisuje ženám a jak na ně nahlíží.

Povídky malostranské – Jan Neruda

Čekala jsem, že to bude jiné. Asi nějak takhle bych vyjádřila své pocity z Povídek malostranských. Četla jsem je poprvé. Nerudovi se musí nechat mistrné vykreslení mentality lidí a vůbec celkově atmosféry tehdejší společnosti na pražské Malé Straně. Obecně mě kniha ale až na několik krátkých úseků nudila a často jsem se v ní paradoxně dost ztrácela. Možná je to ale tím, že je v dnešní době vše tak rychlé, a to včetně knih a filmů, kde se musí pořád něco dít. Občas není na škodu trochu zpomalit.

Babička – Božena Němcová

Když jsem mé profesorce literatury psala své krátké zamyšlení o Babičce Boženy Němcové, přistihla jsem samu sebe, jak na knihu nahlížím úplně jinak než dřív. Možná je to tím, že jsem od posledního čtení “utekla” z vesnice do města, a tak na mě celá atmosféra díla působí jinak než dřív. Možná tím, že je mi o pár let více. Každopádně až budete někdy Babičku číst, zkuste se zamyslet nad tím, kolik moudra by vám mohla předat. Zjistěte si, za jakých okolností Božena Němcová Babičku psala, a také se zaměřte na postavu Viktorky, která je, alespoň pro mě, pro dílo důležitější, než by se na první přečtení mohlo zdát.

Tyrolské elegie, Král Lávra & Křest svatého Vladimíra – Karel Havlíček Borovský

Borovskému jsem se roky vyhýbala jako čert kříži. Respektive jeho knihám, ale my si rozumíme. Znalost jeho životního příběhu mě odrazovala od čtení jeho děl. A teď toho lituji. Tak, jako mě zklamal Jan Neruda, mě překvapil Karel Havlíček Borovský.

Trilogie z Brixenu mi zaprvé vyrazila dech už jazykem, jakým je psaná. Čekala jsem složitost hodnou své doby a autora, která se nekonala. Zadruhé, a to především, mě ale dostala nadčasovost. Nevyžaduje velkou dávku přemýšlení, abyste všechna tři díla dokázali připodobnit k jiným událostem v úplně jiné době. A v tom, dle mého, spočívá Borovského umění.

Pamatujete si alespoň některé knihy, které jste měli na svém maturitním seznamu, a pokud ano, které to byly?

YOU MAY ALSO LIKE

4 komentáře

  1. Rozhodně si pamatuju, že jsem měla na seznamu Krysaře, protože toho jsem si vytáhla :D

    Jinak jsem tam měla právě Krále Lávru od Havlíčka, asi Kytici od Erbena, dále tam figurovala Bílá nemoc, Spalovač mrtvol, Já, robot, Stopařův průvodce (to, že jsem ho mohla mít na seznamu, jsem tehdá brala jako vítězství), Faust, Hamlet, Lakomec… a ten zbytek si už nepamatuju.

    1. Krysaře, Spalovače mrtvol a Bílou nemoc jsem tam určitě měla taky a všechno jsem to považovala za super možnosti, co si vytáhnout :)
      Jinak teda Já, robot a Stopařův průvodce mě na maturitním seznamu dost překvapujou, to je zajímavý, jak se to škola od školy může hodně lišit!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.