ITALY random

Byla polovina června, téměř konec únavného školního roku, který se zdál snad nekonečný, a tak přišel čas vyrazit někam za teplem, mořem a hlavně spoustou relaxu. Naší destinací se stal sever Itálie, konkrétně letovisko Lido di Spina v provincii Ferrara…

Nejdříve nás ale čekala čtrnáctihodinová cesta autobusem. Upřímně, cestování miluju včetně „procesu“ dostávání se na dané místo. Mám hrozně ráda cesty vlakem, autem i právě autobusem, ale čtrnáct hodin už je pro mě hrozně moc a rozhodně bych upřednostnila letadlo. A to si nemyslím, že bych byla nějak zhýčkaná. Každopádně pozitivní bylo, že jsme jeli v noci a ráno okolo půl deváté jsme byli na místě.

Naše ubytování se nacházelo v kempu Mare e Pineta. Doteď přemýšlím, jak bych ten kemp vlastně popsala. Bylo to takové město ve městě. Restaurace, obchod s oblečením a suvenýry, kadeřnictví, posilovna, bazén, chatky, stany a mobilhomy, ve kterých jsme strávili týden i my. Nutno ještě říct, že jsme jeli s cestovkou, jejíž jméno je Sona tour. Musím říct, že ubytování nás všechny příjemně překvapilo.

A hned první večer, i když šíleně unavení po cestě, jsme si dali procházku po pláži při překrásném západu slunce. Pro západy slunce mám slabost obecně, natož pak u moře, kde je ta atmosféra vždycky ještě o něco krásnější. Ostatně posuďte sami, jak krásná tamější pláž byla.

První dva dny jsme strávili prakticky jen poleháváním na pláži a dováděním v moři a neskutečně jsme si to užívali. Po hrozně dlouhé době jsem měla pocit, že opravdu odpočívám a neměla jsem při tom výčitky, že nejsem alespoň trochu produktivní (tyhle výčitky my workoholici prostě většinou míváme) a bylo to jednoduše fajn.

Druhý den (což byla neděle) večer jsme se se dvěma kamarádkami vydaly porozhlédnout se po městečku, které bylo, zvlášť v tu pokročilou denní hodinu, kouzelné. Daly jsme si taky naši první italskou zmrzlinu. Už vám nedokáži říct, jaké to byly příchutě, ale pamatuju si, že byly výborné, ostatně i jako všechny ostatní. Italská zmrzlina je zkrátka italská zmrzlina.

A v pondělí nás už čekal výlet do více než 100 kilometrů vzdálených Benátek, o kterém jsem vám už tady psala.

Úterý se neslo ve znamení zábavy. Ostatně jinak to ani nešlo, protože jsme celý den strávili v zábavním parku Mirabilandia. Pokud milujete všemožné adrenalinové atrakce, pak vám rozhodně doporučuju tam zajet, užijete si to stejně, jako jsme si to užili my.

Mirabilandia toho ale nabízí mnohem víc, než jen adrenalin. Všechno můžete najít na jejich internetových stránkách. Můj tip pro vás se týká vstupného. Normální cena pro dospělého je 30 euro za celý den (což je podle mě skvělé už samo o sobě), pokud si ale vstupenky objednáte předem, vyjdou vás o 10 euro levnější. Ušetřit můžete taky, pokud půjdete jako větší skupina.

Z tamních atrakcí jsme vyzkoušeli snad všechny, kromě těch pro malé děti. U mě to bezkonkurenčně vyhrál Divertical a Katun. Na youtube najdete videa z některých atrakcí, tak mrkněte, pokud vás to zajímá.

A protože ani já ani většina mých kamarádek nejsme žádné fitness girls a zdravě jíst prostě neumíme (nebo možná spíš nechceme), celé úterý se neslo taky ve znamení fastfoodů. Ale na druhou stranu všechno, co jsme si daly chutnalo fakt dobře, no. Za mě nejprve kebab a hranolky v Mirabilandii, pak McFlurry a McWrap v nedalekém McDonald’s při čekání na odvoz zpátky do kempu. „No co, jsme na dovolené,“ řekly jsme si pokaždé a od toho dne se to stalo naším mottem nejen co se týče jídla.

Po středě, kterou jsme proleželi na pláži, následoval ve čtvrtek odpoledne výlet do San Marina. Dovolenou nám jen trošku začalo znepříjemňovat neustále se zhoršující horko. V té době byly v Itálii teploty, na které prý nejsou zvyklí ani samotní Italové.

Napadá mě, že při všech těch fotkách a zmínkách o jídle, by nemuselo být na škodu zmínit také naše stravování v rámci cestovky. Měli jsme totiž polopenzi. Co se týče snídaní, popsala bych to asi tak, že méně je někdy více. Nakoupit něco, co není nejlevnější cenová, přestože by toho bylo méně, je dle mého rozhodně lepší varianta, než nakoupit spoustu levného jídla, ze kterého se stejně polovina vyhodí. Na druhou stranu večeře byly moc dobré a dokonce jsme dostávali i polévku k obědu, i přes naši polopenzi. Paní kuchařky byly totiž skvělé a díky nim máme spoustu nezapomenutelných zážitků. A co si budeme povídat, teď už se smíchem vzpomínáme i na paní delegátku, která nebyla úplně přátelská a chovala se k nám, jakožto studentům, o dost jinak než k ostatním klientům cestovky. Na takové lidi zkrátka člověk občas narazí. Úplně nejvíc a nejradši ale vzpomínáme na pana řidiče, který nás vozil na výlety, které byly v rámci cestovky.

V pátek jsme si to se dvěma kamarádkami namířily do Ravenny. O tom už jste se tady ale také mohli dočíst. Najednou byla před námi sobota – poslední den naší dovolené. Jakkoliv nám až do úterý připadalo, že každý den trvá snad věčnost, od středy nám to šíleně uteklo. A překvapivě docela utekla i zpáteční dvanáctihodinoví cesta. Celkově to bylo skvělé, nepochybně a konečně jsme těmihle deseti dny opravdu zahájili léto.

Byli jste někdy v Itálii, a pokud ano, kde a jak jste si to užili? A jaká destinace je tou vaší pro letošní léto?

YOU MAY ALSO LIKE

5 komentářů

  1. Koukám, že to bylo fajn, taky bych teď hned někam vyrazila :) . Jinak v Itálii jsem byla na několik místech :) nejvíc se mi líbila letní dovolená u jezera Lago di garda. Pro mě to bylo stejně moře, jen nebylo slané :D …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.