22+1 důvodů, proč jsou chia semínka zázrakem pro zdraví

Chia semínka sem, chia semínka tam… jako by se s nimi v poslední době roztrhl pytel a zatímco před poměrně nedávnou dobou o nich ještě téměř nikdo nevěděl, nyní jsou všude. Jsou opravdu takovým zázrakem? Povím ti o jejich účincích na tvé zdraví a některé tě možná překvapí!

Chia jsou vlastně malá černá semínka šalvěje hispánské, která pochází ze Střední Ameriky, proto není divu, že kdysi dávno bývala součástí jídelníčku Aztéků, Inků nebo Mayů. Už ti si byli dobře vědomi jejich pozitivních účinků.

Semínka jsou vysoce hydrofilní, to znamená, že na sebe velmi dobře dokáží navázat vodu a tím zvětšit svůj objem až na desetinásobek, čímž vytvoří jakýsi gel. Nemají žádnou specifickou chuť, takže se dají přidat do téměř čehokoliv a mohou je jíst úplně všichni, včetně veganů a alergiků.

A jaké že jsou ty jejich účinky na zdraví a tedy i důvody, proč je zařadit do svého stravování?

1. Díky již zmíněné hydrofilii zasytí, zpomalí trávení a přeměnu sacharidů na jednoduché cukry, čímž se energie ve tvém těle vstřebá postupně, je lépe využiva a také déle vydrží.

2. Obsahují hodně vlákniny (zhruba 34%), to je dobré pro tvá střeva.

3. Mají v sobě 3x více omega-3 mastných kyselin, které si tělo nedokáže samo vytvořit, než sója, kvůli tomu pozitivně ovlivňují srdce, cévy, nervy, imunitu, paměť, soustředění a snižují hladinu cholesterolu.

4. Dodají tělu 5x více vápníku než mléko a zároveň působí jako katalyzátor pro jeho vstřebávání.

5. Jsou 3x silnějším antioxidantem než borůvky.

6. Pokud hledáš něco proti stresu, i s tím ti chia semínka pomohou, vitamínu B15 v nich se neříká antistresový jen tak.

7. Hydratují organismus zevnitř, tím mají dobrý vliv i na stav pokožky nebo vlasů.

8. Jejich vysokou energeticku hodnotu oceníš při psychické i fyzické námaze.

9. 16% rostliného proteinu podporuje růst svalové hmoty.

10. Podporují hubnutí.

Celý článek zde!

Continue Reading

#LoveYourself | Poruchy učení

Když se někoho zeptáte, jestli dokáže vyjmenovat nějaké poruchy učení, většinou, až na výjimky, se vám dostane odpovědi dyslexie a dysgrafie, méně často pak dyskalkulie nebo dysortografie. To všechno je samozřejmě správně, poruch učení je ale víc a ne všechny jsou tak známé. Pokud navíc dodáte otázku, co která porucha učení znamená, dostane se vám ještě méně správných odpovědí…

Dyslexie

Nejčastější poruchou učení je dyslexie, která se projevuje problémy se čtením. Čtení je pomalé, neplynulé, namáhavé, s chybami nebo moc rychlé a překotné. Dyslektik se hůře orientuje v textu, stává se mu, že přeskakuje řádky, neumí správně pracovat s intonací a po dočtení si buď vůbec nepamatuje, co četl, nebo si to pamatuje nesprávně. U některých lidí lze poruchu odstranit, u jiných může přetrvávat až do dospělosti.

Dysgrafie

Poruchou grafického projevu, hlavně psaní, je dysgrafie. Zhoršená je při ní především schopnost napodobit tvar písmen a jejich řazení. Dysgrafik si špatně pamatuje tvary písmen, tvarově podobná písmena zaměňuje a typické je pro něj neúhledné písmo. Existují tři druhy dysgrafie.

Dyskalkulie

Dyskalkulie je porucha počítání se spoustou příznaků, která se týká především základních početních úkonů, jako je sčítání, odčítání, dělení a násobení. Dyskalkulik má například problém přiřadit předměty k odpovídajícímu symbolu čísla, seřadit je podle velikosti nebo určit vztah více – méně.

Dysortografie

Na podkladu poruchy zvukové percepce, to znamená při porušení sluchového vnímání a rozlišování, vzniká dysortografie, porucha pravopisu. Člověk trpící dysortografií není schopný aplikovat i dobře naučená gramatická pravidla do praxe, chybí mu cit pro jazyk a jeho problémy se nejvíce a nejčastěji projevují při psaní diktátů. Často vynechává písmena, slabiky, slova nebo i celé věty. Přidává písmena, úplně vynechává nebo špatně umisťuje diakritická znaménka aj.

Dysmúzie

K méně známým poruchám učení řadíme dysmúzii – poruchu, při které člověk není schopný rozpoznat tóny, melodie, hudební nástroje apod. Chybí mu smysl pro rytmus, nedokáže hudbu neprodukovat a někdy je úplně neschopný číst notový zápis nebo dobře manipulovat i s jednoduchými hudebními nástroji.

Dyspinxie

Dyspinxie nebývá v praxi téměř vůbec diagnostikována. Zjednodušeně jde o poruchu kreslení. Postižený jedinec se projevuje neobratným zacházením s tužkou a neschopností cokoliv plošně zobrazovat.

Dyspraxie

Posledním pojmem je dyspraxie. Jde o vývojovou poruchu motorických funkcí definovanou jako postižení nebo nezralost v plánování a organizaci pohybů.


Když jsem se lidí zeptala, jestli mají nějakou poruchu učení, 90% z nich mi odpovědělo, že ne, ale úplně všichni, až na jednoho, znali někoho, kdo nějakou poruchu učení má.

Continue Reading

3 easy summer SMOOTHIE ideas

V posledních několika týdnech jsem si oblíbila domácí smoothies. Je to jednoduché, rychlé a můžete použít spoustu kombinací ovoce, co zrovna máte doma, aby to chutnalo dobře. Navíc je to skvělý zdroj vitamínů a fruktózy, tedy také energie. Ráda bych vám dnes ukázala tři své oblíbené recepty…

Wildberries dream

Zbožňuju lesní plody, proto jakoukoliv jejich kombinací nikdy nešlápnu vedle. Protože jahody mají nejméně výraznou chuť, dávám jich nejvíce, menší množství pak borůvek a malin, které jsou naopak nejvýraznější. Hotové smoothie má pak hodně výraznou a sladkou chuť, proto pokud budete chtít nápoj zjemnit, použijte mléko, popřípadě vodu.

Na 500 ml budeme potřebovat:

  • 120 g borůvek
  • 120 g malin
  • 200 g jahod

Tip: Někteří potravinoví odborníci upozorňují na správné kombinování ovoce kvůli trávení. Nemělo by se kombinovat dohromady sladké (banány, melouny…) a vysoce kyselé ovoce (pomeranče, citrony, ananas…). Ostatní kombinace by měly být v pořádku.

Tropical passion

Než jsem tuto kombinaci vyzkoušela poprvé, nikdy bych si nemyslela, že může chutnat opravdu dobře. Pak jsem ale jednou doma nic jiného než banány a meloun doma neměla a řekla jsem si proč ne a byla jsem příjemně překvapená. Toto smoothie navíc není potřeba ničím ředit ani zjemňovat, protože meloun sám o sobě obsahuje dost vody.

Na 500 ml budeme potřebovat:

  • 300 g melounu
  • 1 banán

Tip: Pokud chcete, aby vaše smoothie bylo ještě zdravější, můžete do něj přidat například chia semínka, která mají vysokou energetickou hodnotu, jsou bohaté na vitamíny a minerály, obsahují vlákninu a nenasycené omega 3 mastné kyseliny. Neobsahují lepek, chvíli po namočení se z nich stane gel a protože nemají žádnou specifickou chuť, jejich přítomnost téměř nepoznáte.

Continue Reading

RÁJ ELEGANCE

Už jste slyšeli o projektu s názvem Ráj Elegance? Ať už ano, nebo ne, v dnešním příspěvku bych se chtěla věnovat právě jemu a vlastně nejen jemu. Jde totiž o něco skvělého, o čem byste se měli dozvědět co nejvíce…

Projekt jako takový vznikl před necelým rokem a má tři cíle – sdílení elegance Čechů a Slováků, převážně na instagramu @rajelegance, podporovat a spojovat české a slovenské blogery, od těch začínajících, až po ty nejznámější, a v blízké době spustit také e-shop jako pomoc lokálním designerům. Zakladateli a autory celé myšlenky jsou Ivo a Sebastian. Já jsem se členkou týmu stala loni v prosinci jako šéfredaktorka webu pro blogery. Náš tým se stále rozrůstá, v současné době nás je patnáct a kdo ví, zda je to finální číslo. Jestli něco opravdu nemám ráda na lidech, je to potřeba dělat vše jen pro svůj prospěch a výdělek. Jsem hrozně ráda, že to se našeho týmu vůbec netýká a mám kolem sebe samé skvělé lidi! Ráj Elegance se každým dnem víc a víc posouvá dál a dělá mi samou radost. To, že mohu být členkou něčeho, co je v Česku a na Slovensku naprosto originálním konceptem a má nějaký účel a smysl, mi dodává neskutečnou energii a chuť do práce. Veškeré podrobnosti o celém projektu a informace o tom, jak se můžete zapojit i vy, najdete na našich stránkách či sociálních sítích.

Tématem, které jsem dnes vytáhla, jsem se vlastně i tak nějak dostala ke své současné neaktivitě na blogu. Zjistila jsem, že právě práce editorky, které se věnuji na webu pro blogery Ráje Elegance, ale i na Krásná.cz, mě momentálně baví a naplňuje více než psaní samotné. Nerada se k něčemu nutím, myslím si, že je to obecně špatně a jsem přesvědčená o tom, že je psaní z donucení pak i vidět na výsledném článku, v negativním slova smyslu samozřejmě, a to nechci. Proto když budu mít chuť něco sepsat, moc ráda se do toho pustím, jako třeba právě teď, ale jak často to bude, netuším.

Continue Reading

#OPINIONS | Spolupráce blogerů/youtuberů s e-shopy (postovnezdarma.cz)

V poslední době mívám nutkání vyjádřit se veřejně k některým tématům, která jsou aktuální nejen ve sféře blogů a youtube. Jedním z těchto témat jsou i spolupráce blogerů nebo youtuberů s různými e-shopy. Vzhledem k tomu, že už se ve světě blogů pohybuji nějaký ten pátek a dost takových spoluprací mám za sebou, rozhodla jsem se ukázat svůj pohled na věc.

V první řadě bych ráda řekla, že na spolupráce obecně se nedívám nijak negativně. Beru je jako skvělou příležitost, jak pro blogery a youtubery, tak pro firmy. To ale pouze v případě, že je spolupráce výhodná pro obě strany stejně, protože každý by si měl uvědomovat svou hodnotu. Pokud bloger či youtuber kývne na všechno, přestože při tom přistoupí na nesmyslné podmínky nebo bude propagovat něco, co nijak nesouvisí se zaměřením, kterému se věnuje, tuto hodnotu ztrácí a to především v očích čtenářů/diváků. Čímž se dostávám k propagování produktů jen kvůli penězům nebo věcem zdarma a lživým recenzím, které striktně odsuzuji. Zároveň by mělo být samozřejmostí spolupráce přiznávat a nesmyslně je nepopírat. Bohužel ti, kteří toto dělají, vrhají špatné světlo nejen na sebe, ale na celou komunitu, včetně těch poctivých, kteří si to mnohdy bohužel odskáčou.

Tolik ke spolupracím obecně. Přesouvám se ke konkrétnímu tématu tohoto článku, kterým jsou spolupráce s e-shopy. Tyto spolupráce fungují v drtivé většině stejně. E-shop osloví blogera/youtubera s možností vybrat si určitý počet produktů nebo produkty do určité částky, které následně zrecenzuje. Opět by to mělo fungovat tak, že celá recenze je pravdivá a upřímná. V tom případě je vše naprosto v pořádku a na celé věci se nedá najít nic špatného. Bloger/youtuber dostane možnost vyzkoušet něco nového, e-shop získá propagaci a čtenáři/diváci se inspirují.

Jiným druhem e-shopů jsou ty, které přímo na svých stránkách nabízejí blogerům/youtuberům spolupráci a je přímo na blogerech/youtuberech, aby e-shop oslovili. Opět na tom není nic špatného, pokud jsou splněna všechna kritéria, která už jsem zmínila.

Continue Reading

Příběh o dívce, která ztratila budoucnost…

Přemýšlela jsi někdy o tom, jaké máš vlastně štěstí, že žiješ v moderní civilizované společnosti? Ne každá náctiletá dívka má tu možnost…

Africká dívka Kehko, které není ještě ani osmnáct let a celý dosavadní život strávila ve vesnici v poušti, začíná úplně nový život v Praze. Každodenně se potýká se spoustou problémů a učí se věci, které jsou pro nás samozřejmé. Musí si zvykat na naprosto odlišnou kulturu, zvyky i lidi, kteří se vůči dívce jiné barvy pleti často nechovají tak, jak by měli. K tomu ji stále pronásledují hrůzné zážitky z její minulosti. Ty se jí nedaří vytěsnit ani díky milujícímu manželovi, českému lékaři Mikšovi, který Kehko na své misi v Keni zachránil a zamiloval se do ní. Dokáže se Hamarka začlenit do společnosti, zbavit se nočních můr minulosti a nakonec úplně normálně žít?

Kniha české autorky Barbory Walterové Benešové, pracující také jako novinářka, není její prvotinou. Z její lásky k africké kultuře, historii a náboženství vznikla už jedna kniha s názvem “Dívka, která nesměla mít sny”, na kterou kniha “Dívka, která ztratila budoucnost” dějově navazuje, avšak dá se přečíst i bez znalosti souvislostí. Právě autorčiny znalosti afrického života dělají knihu výjimečnou. Čtenáře dokáže překvapit až šokovat a zaujmout. Zápletka je rovněž zajímavá, a co bude následovat, bývá téměř vždy nepředvídatelné. Kniha mě nebavila pouze po jedné stránce a to stránce jazykové. Stylisticky bohužel nebyla na takové úrovni, jakou bych si představovala. Celkově ovšem knihu hodnotím velmi kladně. Byla jsem obohacena o spoustu nových znalostí a pojmů a také donucena zamyslet se nad tím, jaké my všichni žijící v civilizovaných částech světa máme štěstí a kolik lidí i dnes, ve 21. století, žije naprosto odlišným, a nebojím se říct otřesným, způsobem života.

Celý článek zde!

Continue Reading

WINTER must haves & favourites

Ze všech ročních období zima rozhodně nepatří k mým oblíbeným. Přesto se vždycky i na ní, stejně jako na čemkoliv jiném, snažím hledat něco pozitivního. Neumí to každý a i mně trvalo dlouho, než jsem si dokázala tuhle vlastnost vybudovat. O tom ale třeba někdy jindy, dnes se zaměříme na mé zimní nezbytnosti a oblíbenosti…

Zbožňuji svíčky a v zimě je pro ně ten nejideálnější čas. Tím nejlepším relaxem po dlouhém mrazivém dni pro mě je, když si můžu nějakou zapálit a zabalit se do deky s knížkou. Nejvíc jsem četla v prosinci, kdy jsem o vánočních prázdninách měla konečně více času na své záliby a méně povinností. Pod ruku se mi po letech konečně dostal poslední díl ze série Roztomilé malé lhářky (Pretty Little Liars) a musím říct, že ačkoliv se jednalo už o šestnáctou knihu, vůbec mě nenudila a moc jsem si ji užila. Po dočtení jsem cítila neskutečnou nostalgii, přeci jen mě tato série provázela několik let. A nostalgie mě neopouštěla ještě nějakou dobu poté, protože další knihou, kterou jsem přečetla doslova jedním dechem a během jednoho dne, byl Harry Potter a prokleté dítě. J. K. Rowling patří mezi mé oblíbené autorky, přestože fantasy není mým oblíbeným žánrem. Harry Potter je postava, která mě provázela celým dětstvím, o to víc jsem byla ráda, že jsem toto volné pokračování četla a navíc v období Vánoc, které je pro mě nejkouzelnějším v roce. Do třetice jsem se, už v lednu, poněkolikáté začetla do Malého prince, pro mě naprosté klasiky, kterou by si měl alespoň jednou přečíst každý. Faktem je, že při každém dalším čtení knihu chápu trochu jinak, částečně je to určitě věkem, částečně také tím, v jakém životním období se nacházím. Každopádně jsem nikdy moc nepochopila, proč se kniha čte s dětmi na nižším stupni základní školy, kdy ještě snad nic z obsahu nemohou vstřebat.

Občas bych si přála mít možnost se naklonovat. Můj klon by se pak za mě díval na všechny seriály, které bych chtěla stíhat, ale nestíhám, haha. Letošní zimu jsem se úplně od začátku začala dívat na Grey’s Anatomy (Chirurgové), což je seriál, na který jsem se dívala už jednou, jen jsem se pak nedokázala smířit s tím, že moje oblíbená postava brzy zemře, a se sledování jsem zkrátka přestala. (Nejsem sama takový blázen, který si k fiktivním postavám vytváří citovou vazbu, že?) Není to tak dávno, co vyšly čtyři nové epizody seriálu Gilmorova děvčata. Pravdou je, že tak dobré jako původní seriál už nebyly, každopádně bylo zajímavé dočkat se po letech pokračování a vidět, jak se příběh vyvinul.

Zima je pro pokožku nejnáročnějším obdobím. I když nepatřím k lidem, kteří trpí na extrémně suchou pokožku, i já v zimě pociťuji, že větší hydratace je na místě. Absolutním svatým grálem, a to nejen konkrétně v této oblasti, je kokosový olej (o jehož dalších využitích chystám brzy samostatný článek). Kromě tohoto bezkonkurenčního produktu jsem si letos oblíbila také balzám na ruce Repair & Care, který je hutnější a pro moje ruce, které v zimě trpí asi nejvíce, je naprosto skvělý. A také tělové mléko Smooth Sensation, které je primárně určeno pro suchou pokožku, tudíž je mastnější, ale rychle se vstřebává a moc ráda jej používám. Oba produkty jsou od značky Nivea.

Continue Reading

#LoveYourself | Poruchy příjmu potravy

Pamatuji si přesně své pocity, když jsem před pár lety psala článek o bulimii. Procházela jsem tehdy spousty příběhů dívek, které se s bulimií setkaly, ať už jí trpěly přímo ony, nebo někdo jim blízký. Ačkoliv jsem se letmo o problematiku poruch příjmu potravy zajímala už předtím a dokonce jsem znala i jeden případ v mém okolí, byla jsem zděšená. Přísahala jsem tehdy sama sobě, že nikdy k ničemu podobnému nesklouznu a byla jsem opravdu přesvědčená o tom, že mně by se nikdy nic takového stát nemohlo. “Nikdy a vždycky jsou nebezpečná slova,” řekla mi poměrně před nedávnem osoba, která je pro mě obrovskou autoritou. Je tomu tak, bohužel. Při vzpomínce na to, co jsem si říkala tehdy a zároveň uvědomění si, co se v mém životě děje teď, si uvědomuji, jak strašlivě jsem se spletla…

Myslím si, že vysvětlovat, co jsou poruchy příjmu potravy jako například anorexie nebo již zmíněná bulimie, není vůbec potřeba. Drtivá většina z nás ví, o co se jedná, a kdo náhodou ne, může si to najít kdekoliv jinde, protože je toho plný internet. Hlavně o tom ale tento článek vůbec být nemá.

Loňský rok pro mě byl po psychické stránce hodně náročný. Všichni nejspíš víme, jaké to je, když se nám všechno hroutí pod rukama, dlouhou dobu se to vůbec nelepší, spíš naopak, a východisko zdánlivě vůbec neexistuje. Každý člověk pak má svůj vlastní způsob, jak se s problémy a stresem vypořádat. U mě to vždycky bylo zahltit se co největším množstvím nejrůznějších aktivit, abych neměla vůbec žádný čas přemýšlet. Zpětně přiznávám, že tentokrát jsem to opravdu přepískla, i když jsem to dlouhou dobu popírala.

Faktem je, že jsem vždycky milovala, miluju a asi i budu milovat jídlo. To je vlastně největším paradoxem celého tohoto článku. Tím, že jsem neměla absolutně žádný volný čas, jsem začala přecházet z extrému do extrému. Střídaly se mi zhruba týdenní období, kdy jsem buď nejedla skoro vůbec, nebo jsem se naopak extrémně přejídala. K tomu jsem najednou měla daleko víc pohybu, než do té doby, a ve spojení se vším již zmíněným jsem začala nekontrolovatelně hubnout. Původně mi to vůbec nevadilo a začala jsem mít dokonce výčitky, když jsem jedla. Měla jsem ze sebe dobrý pocit, když jsem za celý den snědla třeba jenom rohlík a vůbec jsem neřešila pocit prázdného žaludku, spíš naopak, byla jsem za něj ráda. Pocit hladu u mě časem postupně téměř vymizel. Ve finále jsem zhubla 7 kilo za 3 měsíce a vzhledem k mé původní váze a výšce jsem se dostala na podváhu. Já sama jsem to, že hubnu, nejdřív vůbec neregistrovala, začala jsem si toho všímat až, když mi všechno mé oblečení začalo být velké. Zhruba v té době si toho začalo všímat i mé okolí a setkávala jsem se převážně s reakcemi typu “Jíš ty vůbec něco?” a “Měla by ses najíst, jsi hrozně hubená.”

Mému tělu se pochopitelně můj životní styl vůbec nelíbil a začalo stávkovat. Často mi bylo špatně, přibližně jednou za 14 dnů jsem zvracela, ačkoliv jsem nic špatného nesnědla ani jsem nebyla nemocná. Trpěla jsem na bolesti hlavy, což se mi dřív vůbec nestávalo a neustále jsem byla unavená, ať už jsem spala jakkoliv dlouho. Kvůli úbytku na váze jsem se nakonec úplně přestala cítit dobře ve svém těle.

Continue Reading