5 zásad pro vytvoření kvalitního rozhovoru

Jedna ze známých metod v psychologii a také oblíbená forma výstupu v žurnalistice – rozhovor neboli interview. Stejně jako ve zmíněné psychologii, i v žurnalistice je potřeba držet se určitých postupů a zásad. Někdo si je předem nastuduje, jiný zkrátka začne a vytvoří si je postupně sám metodou pokus-omyl a další zkusí kombinaci obojího…

Příprava je základ

Jestliže chcete vytvořit opravdu kvalitní rozhovor, musíte se v první řadě zaměřit na přípravu. Dnešní “doba internetová” přináší tu výhodu, že spousta informací jde dohledat, aniž byste se museli zvednout ze židle. Doslova. Je důležité nastudovat si toho jak co nejvíce o člověku, se kterým rozhovor chcete dělat, tak o tématu, kterému se chcete v rozhovoru věnovat. Následně si udělejte poznámky a vypracujte konkrétní otázky, na které se budete ptát. Je možné, že se rozhovor v průběhu bude vyvíjet trochu jinak, než jste původně předpokládali, že se nebudete moci striktně držet připravených otázek. V takovém případě je potřeba dokázat reagovat a přizpůsobovat se situaci, a právě tehdy oceníte svou důkladnou přípravu úplně nejvíce.

Bez objektivity ani ránu

Nikdo, kdo dělá rozhovory, se s největší pravděpodobností nevyhne tomu, že by někdy dělal rozhovor s někým, koho zná, má ho nějakým způsobem rád nebo k němu chová určité sympatie. Výhoda takové situace je v tom, že o takovém člověku již možná máte nějaké znalosti, možná i více, než je běžně dohledatelné, vaše příprava tak může být jednodušší a výsledný rozhovor zajímavější. Nevýhoda naopak spočívá ve faktu, že musíte zůstat naprosto nestranní a objektivní. Ten, kdo se následně bude na rozhovor dívat nebo si jej bude číst, by rozhodně neměl mít pocit, že má u vás daný člověk plusové body. Vy byste totiž získali body minusové.

Zvídavost je důležitá

Každý, kdo dělá rozhovory, by měl být zvídavý. Měli by ho zajímat lidé a témata, o kterých rozhovory dělá, měl by sám chtít dozvídat se odpovědi na své otázky, ne získávat je jen, aby mohl něco publikovat. Jestliže budou otázky kladeny se skutečným zájmem, jaká bude odpověď, je mnohem pravděpodobnější, že bude rozhovor atraktivní i pro ty, kdo se na něj budou dívat nebo jej budou číst.

Výsledek musí dávat smysl

Tato formulka by se dala aplikovat na naprostou většinu činností, je v podstatě univerzální. V případě rozhovoru jednoznačně platí, že ačkoliv jsou otázky kladeny jednotlivě, měly by na sebe nějakým způsobem navazovat. Rozhodně není na místě skákat od jednoho tématu k jinému. Výsledek by měl být celistvý, měl by působit jako jeden kompaktní celek, byť třeba obsáhne nejedno téma a spoustu informací.

Za rozhovor se neplatí

Existují případy, kdy zpovídaní lidé dostanou za rozhovor určité finanční ohodnocení – například tehdy, když rozhovor vzniká v rámci nějaké reklamní kampaně. V rámci profesionální nezávislé žurnalistiky však platí to, že za rozhovory se neplatí. Ani zpovídanému za to, že rozhovor poskytne, ani zpovídaným za to, že je s ním rozhovor udělán. Důkazem budiž například DVTV – snad nejuznávanější zpravodajský a žurnalistický projekt u nás, který je založen právě na rozhovorech. Zásada, že za rozhovory se neplatí, je jim zcela vlastní.

Čtete rádi rozhovory? A máte zkušenosti s jejich tvorbou?

YOU MAY ALSO LIKE

3 komentáře

  1. Stručné, jasné a pravdivé. Rozhovory velmi ráda čtu a baví mě je dělat. O to více mě někdy naštve, když narazím na “rozhovor”, který spíš vypadá jako přepis nějakého bezduchého chatu. Řada lidí vidí žánr rozhovoru jako něco, co snadno a spatra zvládne každý.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.